Vážená paní Vodrážková, dotaz, který jste vznesla na poradnu, se týká poměrně širokého spektra zákonných ustanovení, konkrétně se jedná o: * zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, * zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, * zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, * vyhlášku č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.
Pokusím se vám, co možná nejpřehledněji, odpovědět na váš dotaz a ujasnit postavení vašeho syna v daném občanském sdružení. V prvé řadě je zapotřebí zcela oddělit pracovněprávní vztah vašeho syna v chráněné pracovní dílně během dopoledne a sociální služby v denním stacionáři v odpoledních hodinách.
Prvním okruhem vašeho dotazu je pracovněprávní vztah, který má váš syn uzavřen na základě pracovní smlouvy podle zákoníku práce. Pokud by už sdružení nadále nechtělo vašeho syna zaměstnávat v chráněné dílně, musí se řídit platným zákoníkem práce, a podle těchto platných ustanovení pracovní smlouvu ukončit, což blíže upravuje § 48 a následující. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů výslovně uvedených v § 52:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovně -ékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pokud dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovně-lékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
Dá se rovněž předpokládat, že sdružení poskytuje zaměstnání osobám se zdravotním postižením podle § 67 a následně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a může žádat při splnění zákonných podmínek o „Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny“. Podle § 76 zákona o zaměstnanosti je pak chráněná pracovní dílna pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli výše uvedený příspěvek.
Druhou samostatnou oblastí vašeho dotazu je poskytování sociální služby formou např. aktivit v denním stacionáři, který se řídí § 46 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a § 12 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Tyto činnosti, které váš syn bude využívat, by měla detailně obsahovat smlouva o poskytování sociálních služeb. Tato služba je pak obvykle hrazená ze sociální dávky „Příspěvek na péči“, o kterou lze žádat na místně příslušném sociálním odboru. V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v denních stacionářích se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:
a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru, 4. pomoc a podpora při podávání jídla a pití,
b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při použití WC,
c) poskytnutí stravy: zajištění stravy přiměřené době poskytování služby a odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování,
d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pracovně-výchovná činnost, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 3. vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění,
e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,
f) sociálně terapeutické činnosti: sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů.
Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v denních stacionářích činí: a) 85 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odst. 1 písm. a), b) a d) až g); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, b) za úkon uvedený v odst. 1 písm. c) 1. 140 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, 2. 70 Kč za oběd včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy.
Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že tyto dvě záležitosti - pracovněprávní vztah a poskytování sociální služby - rozhodně nelze slučovat, byť jsou realizovány „pod střechou“ jedné organizace či sdružení. V případě, že se vám nebude zdát jednání sdružení v pořádku, doporučuji vám obrátit se z pozice opatrovnice a samozřejmě i matky na vedení organizace a žádat vysvětlení či objasnění případného postupu. V odkazech naleznete i kontakty na některé další organizace, které se věnují problematice osob se zdravotním postižením.
Jako další možnost se pak naskýtá i oslovení krajského úřadu (v Praze magistrátu hlavního města), který má ze zákona za povinnost vést tzv. registr poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách) a pokusit se vybrat jinou službu pro vašeho syna.
S pozdravem a přáním uspokojivého výsledku z jednání Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice
Odkazy na poskytovatele
Centra pro zdravotně postižené Praha www.czppraha.cz Máme otevřeno o. s. www.mameotevreno.cz Národní rada osob se zdravotním postižením ČR www.nrzp.cz Pohoda o. s. www.pohoda-help.cz Portus Praha o. s. www.portus.cz Rytmus o. s. www.rytmus.org Sdružení pro pomoc mentálně postižených ČR o. s. www.spmp.cz Společnost Duha o. s. www.spolecnostduha.cz
Marie Vodrážková, 72 let, Praha
