„ČSSZ evidovala letos k 30. září přes jeden milion ukončených dočasných pracovních neschopností. Proti stejnému období loňského roku se počet zvýšil o víc než 12 procent,“ uvedla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Největšího počet případů podle ní byl v Praze, ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.
Ženy zůstávaly v průměru doma 45,2 dne, muži byli na nemocenské o tři dny kratší dobu. Za pracovní neschopností jsou nejčastěji nemoci dýchacích cest. Stonání je u nich ale nejkratší, v průměru trvá 16,2 dne. Ke konci září zaznamenala správa podle Buraňové skoro 405.000 případů. Lidé stonají i kvůli pohybovému ústrojí a zádům. Takových případů bylo téměř 177.000, v průměru trvaly 71,6 dne.
Po zavedení karenční doby v roce 2008, od kdy se za první tři dny nemoci nemocenská neplatí, počet prostonaných dnů začal prudce klesat. Zatímco v roce 2007 evidovala správa 100,6 milionu dnů, o rok později to bylo necelých 88 milionů a loni zhruba 60 milionů dnů. ČSSD, která zvítězila ve volbách, plánuje karenční dobu zrušit.
Karenční doba se odrazila i na výdajích z nemocenského systému. Loni se z něj celkem vyplatilo 21,51 miliardy. Na dávky v nemoci z toho putovalo 13,35 miliardy. V roce 2007 se vydalo 34,67 miliardy, z toho 27,88 miliardy nemocným pracovníkům.
Nevyplácení náhrad za první tři dny nemoci zavedla v roce 2008 tehdejší vláda Mirka Topolánka (ODS). Opatření platilo ale jen půl roku. Ústavní soud ho zrušil s tím, že pokud si lidé platí nemocenské pojištění, měli by mít v nemoci zajištění. Od ledna 2009 se karenční doba zavedla znovu. Kabinet ale současně prosadil snížení odvodů pro zaměstnance. Vyplácení nemocenské v prvních dvou týdnech choroby převzaly od státu podniky. I jim odvody klesaly.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).