ČTK to řekl mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Kamil Vařeka. Loni se od ledna kvůli vládním reformám změnil systém vyplácení nemocenské.
ČSSZ loni evidovala celkem 1,5 milionu případů ukončených pracovních neschopností, bylo to o 697.000 případů méně než v roce 2008.
Prostonaných dnů ČSSZ loni zaznamenala 73,9 milionu; přitom v roce 2008 lidé prostonali celkem 87,9 milionu dnů. Ženy v průměru stonaly 50,19 dne, muži 46,61 dne.
Největší délku průměrné neschopnosti ČSSZ loni evidovala u mužů starších 60 let, kteří v průměru stonali 78,75 dne.
Nejdelší průměrnou nemocnost správy zabezpečení u žen zaznamenaly v kategorii od 50 do 59 let; jejich průměrná pracovní neschopnost trvala 65,10 dne. Nejkratší dobu naopak stonali lidé mladší 20 let; u žen to bylo v průměru 26,66 dne a u mužů pouze 19,74 dne.
Loni lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacího ústrojí, bylo to celkem ve více než 546.000 případů. Na chřipková onemocnění z toho připadalo přes 97.000 pracovních neschopností trvajících v průměru 14,11 dne a 1,37 milionu prostonaných dnů.
Zaměstnanci loni stonali nejčastěji v Praze, kde ČSSZ zaznamenala více než 186.000 ukončených případů neschopnosti; následoval Středočeský kraj s více než 174.000 případy pracovní neschopnosti. Na spodním místě žebříčku ukončených neschopností se umístil s 46.000 případy Karlovarský kraj před krajem Libereckým s více než 68.000 případy.
Nejdéle byli loni lidé nemocní ve Zlínském kraji, kde jedna pracovní neschopnost trvala v průměru 59,91 dne; v následujícím Moravskoslezském kraji trvala průměrná neschopnost 56,29 dne. Nejkratší dobu stonali Pražané, jejich průměrná nemoc trvala 36,05 dne; ve Středočeském kraji lidé stonali v průměru 42,96 dne.
Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti sice rostla ve všech krajích, avšak velmi rozdílně. Zatímco v metropoli byla loni oproti roku 2008 průměrná pracovní neschopnost delší o 3,04 dne, ve Zlínském kraji vzrostla o rekordních 15,98 dne.
Od počátku loňského roku kvůli reformám zavedeným bývalým kabinetem premiéra Mirka Topolánka (ODS) zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádné dávky, pak jim až do 14. dne náhradu za prostonané pracovní dny vyplácejí zaměstnavatelé. Až potom dostávají náhradu od státu.
Změna podmínek vyplácení nemocenské se projevila i v peněžním vyjádření. Zatímco v roce 2008 ČSSZ na dávkách nemocenského pojištění vyplatila celkem 31,9 miliardy korun, loni to bylo jen 26,0 miliardy korun.