Na nabídku převzetí tohoto mimořádného finančního břemene od ministerstva zdravotnictví včera opatrně přikývli pražští radní s tím, že proces převodu nemocnic na město je možné v kterékoli fázi zastavit, pokud by se ukázal jako nevýhodný.
Nezhorší se v případě zřízení metropolitní zdravotní sítě kvalita péče o pacienty? Nehrozí plíživá privatizace zdravotnických zařízení? A má vůbec Praha na to, aby čtyři nemocnice finančně „utáhla“? „Cílem je zlepšení kvality péče o pacienty,“ ujistil opakovaně primátor Bohuslav Svoboda.
Už dříve připomněl, že obyvatelstvo Prahy valem stárne a město by do budoucna mělo držet v ruce nástroj, jak rychle ovlivnit a upravit strukturu, kvalitu a rozsah péče, či výhodně a efektivně zajistit nákupy léků.
„Jako jediný kraj v republice takovou možnost zatím nemáme,“ vysvětlil s odkazem na okolní systém krajských nemocnic. Spolu se svým náměstkem pro oblast zdravotnictví Ivanem Kabickým zdůraznil, že nemocnice, začleněné v metropolitní síti, budou plnit onu chybějící roli krajských zdravotnických zařízení.
„Zároveň by v nich nadále fungovala pracoviště celorepublikového významu, na jejichž chod by mělo přispívat ministerstvo zdravotnictví,“ ujistil Svoboda.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Martina Plíška v nemocnicích zůstanou kliniky, centra specializované péče a bude zachována výuka studentů, vycházející ze smluv s lékařskými fakultami. „O převodu nemocnic na město začneme jednat, až záměr schválí pražské zastupitelstvo,“ uvedl včera Plíšek.
Náměstek primátora pro oblast zdravotnictví Ivan Kabický včera v souvislosti s odsouhlasením zřízení sítě metropolitních nemocnic konstatoval, že Praha chce přímo ovlivňovat přibližně jednu třetinu zdravotní péče, poskytované na území hlavního města. „Při rozhodování o struktuře péče musíme vycházet především z demografického vývoje pražské populace,“ zopakoval Kabický.
Podle něj se dá předpokládat, že pozornost bude například soustředěna na léčbu onkologických pacientů, kterých v metropoli přibývá. „Musíme tedy oproti současnému stavu uvažovat o posílení lůžkové kapacity, a to zejména o lůžka následné péče. Nemocnice by také měly zajišťovat lékařskou pohotovost,“ dodal Kabický.
O tom, zda Praha nemocnice do dvou let převezme od ministerstva zdravotnictví má spolurozhodnout tak zvaná studie proveditelnosti. Ta má mimo jiné odpovědět na otázku – nebude hlavní město v horizontu deseti až dvanácti let nuceno příliš mnoho doplácet na chod nemocnic?
Podle pražského zastupitele za ODS a předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného magistrát situaci finančně nezvládne. „Ten proces můžeme kdykoliv zastavit,“ opáčil včera primátor. Město prý nemocnice nepřevezme, pokud si na sebe nevydělají. Magistrát ale musí počítat s investicemi na údržbu a modernizaci v řádech miliard korun.
Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek již dříve varoval před jiným problémem. Za snahou zřídit metropolitní síť zdravotnických zařízení prý může být postupná privatizace nemocnic. Po jejich převodu na Prahu se jeho slovy mohou nejprve zadlužit nákupem techniky či investicemi do výstavby.
„Město pak nebude mít na úhradu dluhů a bude hledat investora, který nemocnice získá takzvaně „za babku,“ uvažuje Kubek. Ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Jaroslav Feyreisl, se obává nejistoty. Před časem naznačil, že v převodu nemocnic ze státu na Prahu může hrát roli snaha o redukci nevyužitých prostor.