Revoluční technologie v Nemocnici Na Homolce dokáže přesně vést ruku operujícího chirurga
O-arm je mobilní, na operačním sále se může pohybovat na kolečkách a zobrazuje operovaný orgán v třírozměrném obraze. Navíc na bázi CT vyšetření. Operatér tak přesně ví, v jaké poloze je operační nástroj, a přesnost jeho zákroku je téměř dokonalá.
Už nemohla chodit, stát, ba ani sedět
Jarmila B. za tři dny oslaví šedesátku. Má těžce postiženou bederní páteř, což jí znemožňuje chůzi, sezení i stání. Vyřazuje ji z běžného života. Často je na pracovní neschopnosti. Neujde více než padesát metrů. Pak si musí odpočinout. Stav je velmi těžký a zhoršuje se.
„Pacientka má degenerativní skoliózu bederní páteře neboli vychýlení páteře do strany,“ říká mi přední český páteřní chirurg doktor Jiří Chrobok, který v pražské Nemocnici Na Homolce už operoval deset pacientů pomocí unikátního systému O-arm.
Zdravá páteř je zakřivena dopředu nebo dozadu. Nikdy ne ale do strany jako u této pacientky.
„Kdybychom neměli O-arm, byla by její operace složitá a zatížená možnými komplikacemi při zavádění implantátu do páteře,“ říká doktor Chrobok.
Pomocí nového přístroje může operatér trojrozměrně zobrazit páteř krční, hrudní i bederní. „To nám umožní přesně zavádět šrouby ke stabilizaci páteře a různé implantační komponenty. Respektujeme nervové a cévní struktury a nedojde k jejich poškození. V tom je hlavní přínos nového přístroje,“ vysvětluje doktor Chrobok.
Pacientka uvnitř kruhu
Operace paní Jarmily B. proběhla minulý čtvrtek. Začala ráno po osmé a bez přestávky trvala šest hodin.
Nejdříve doktor Chrobok bederní páteř obnažil. Pak - aniž by s pacientkou bylo hnuto - do operačního stolu najel kruhovitý přístroj O-arm. Všichni, kteří jsme byli na sále, jsme v tu chvíli museli mít na sobě speciální dlouhé vesty proti rentgenovému záření.
Sálový technik zaměřil prstenec přístroje na operovanou, již obnaženou část bederní páteře a udělal CT vyšetření. To se okamžitě zobrazilo na obrazovce. Pak se rentgen vypnul a tím okamžikem nebyl ozařován ani pacient, ani personál. Dál chirurg pracoval jen s pomocí přístrojové navigace.
Na pacienta byly nasměrovány senzory, které snímaly označené nástroje a na monitoru přesně ukazovaly jejich polohu v trojrozměrném obraze. Chirurg viděl přesně, kam nástroje v páteři vede.
Jen zkušenost už nestačí
Pacientka měla většinu bederních obratlů rotovaných o několik stupňů a doktor Chrobok proto vracel do anatomické polohy obratlová těla, a tím docílil správné anatomické postavení páteře.
Kdyby pracoval bez navigace, nevěděl by přesně, kam dvanáct šroubů o délce až 55 milimetrů zavádí. Musel by se spoléhat pouze na svoji zkušenost a prostý rentgen. To by v případě různě zrotovaných obratlů nemuselo stačit. Při zavádění šroubů by mohlo dojít k poškození míchy či nervových kořenů anebo by šrouby směřovaly mimo obratel.
Pomocí navigačního systému totiž přesně určí nejlepší úhel pro zavádění šroubů.
I tak se v průběhu operace musí několikrát provést kontrolní CT vyšetření, aby doktor Chrobok mohl každé uložení šroubu zkontrolovat. Po usazení dvanácti šroubů do páteře ještě zdaleka operace nekončí. Pacientka má těžkou stenózu (zúžení páteřního kanálu), která tlačí na nervové kořeny, a navíc zbytnělé výrůstky na páteři, které jsou až centimetr velké. To také pacientce znemožňovalo chůzi a způsobovalo velkou bolest. Doktor Chrobok páteřní kanál rozšířil a speciálními kleštěmi odstraňil výrůstky. Tím uvolnil nervové struktury.
Ani to ještě není dostatečné. Doktor Chrobok zavedl podél páteře speciální titanové vzpěry, dlouhé asi 15 centimetrů. Pomohou ke stabilizaci páteře, aby se nezhroutila. Tak spolu se šrouby vytvářejí žebřík, který dokáže udržet fyziologický pohyb páteře.
Bílé pilulky
Pak přišel poslední krok operace, to je uložení umělé kostní náhrady podél páteře.
Tato náhrada kostní tkáně vypadá jako drobné bílé pilulky, připomínající celaskon. Ty se časem spojí s kostí.
Když se ptám, co to je, dovídám se, že jde o umělou kost, která pomůže pacientce k lepší pevnosti šroubů a vzpěr v její páteři.
Závěrečným ošetřením operační rány, tedy šitím, zpravidla každá operace skončí. Ne však v tomto případě.
Přímo na sále je provedeno další kontrolní CT vyšetření.
Na monitoru se zobrazí zavedení jednotlivých šroubů opět v trojrozměrném obraze. Operatér tak má možnost závěrečné kontroly přesnosti své práce.
Konečně si můžeme sundat těžké vesty proti rentgenovému záření. Doktor Chrobok má operační oděv pod vestou úplně propocený.
I když to nedá znát, je trochu unaven. Ale zároveň spokojen. Operace dopadla dobře. Za dva dny pacientka vstane z postele a pak se postupně vrátí k plnému životu. Potíže s chůzí by měly ustat. Hezký dárek k šedesátinám. Samozřejmě že bude muset být na sebe opatrná, protože operace páteře je velký zásah do organismu.
Nemocí páteře přibývá
Doktor Chrobok vysvětluje, že nový O-arm přístroj stojí zhruba 30 miliónů korun, tento typ operace pak asi 200 000 korun. Pacientovi však přináší velký benefit: snižuje se možnost komplikací a zkracuje doba rekonvalescence. Degenerativních páteřních chorob v České republice přibývá. Pacienty postihují již od třicítky.
Doktor Chrobok říká, že zhruba 70 % populace v produktivním věku má nějakou zkušenost s bolestí zad, 20 až 25 % má bolesti akutní a 5 až 10 % bolesti chronické, které trvají déle než tři měsíce.
Na vině jsou civilizační faktory. Málo se pohybujeme, dlouho vysedáváme před počítači, často nás bolí záda. Pokud jsou potíže doprovázeny bolestmi v končetinách, a v dalších částech těla, neměli bychom s návštěvou ortopeda nebo neurochirurga otálet.
Vedle nedostatku pohybu je na vině i stres. „Sám o sobě sice degenerativní proces neurychluje, ale zvyšuje míru bolesti. Ve stresu si člověk více uvědomuje svou bolest zad, kterou by v klidu příliš nevnímal. A tím se nastartuje bludný kruh: o co větší uvědomění bolesti, o to větší ztuhlost zádového svalstva, o to větší bolest,“ říká doktor Chrobok.
První zákroky před 70 lety
Éra páteřních operací má za sebou přibližně sedm desetiletí. Implantáty, například šrouby, které pacientka dostala, se ke stabilizaci páteře zavádějí teprve přes dvacet let a Nemocnice Na Homolce v tomto patří ke špičkovým pracovištím v ČR.
Dokonce zdejší neurochirurgické oddělení je mezinárodním školicím centrem pro dynamické stabilizace páteře a doktor Chrobok jezdí operovat do mnoha států Evropy.
O-arm systém, jediný v ČR, budou na Homolce intenzívně využívat. Doktor Chrobok odhaduje, že pomocí něho by mohlo být operováno přibližně 150 pacientů ročně.
„I když je přístroj drahý, je to investice, která se bohatě vyplatí, protože degenerativní onemocnění páteře je stále častější chirurgickou diagnózou a zákrok bude potřebovat víc a víc lidí,“ uzavírá doktor Chrobok.
Václav Pergl, Právo
