„Působení pracoviště LSPP v moderním zdravotním systému nemá místo. Lékařská péče poskytovaná v těchto nevybavených zařízeních je z odborného hlediska nepřijatelná a představuje zvýšené riziko jak pro pacienta, tak – z forenzního hlediska – i pro lékaře,“ ohradili se delegáti celorepublikové konference SPL vůči snaze o znovuzavedení pracovišť známých z dob socialistického zdravotnictví.
Sdružení praktiků je v souladu se stanoviskem Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, Společnosti urgentní medicíny a Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost přesvědčeno, že stavy, které vyžadují ošetření po ukončení běžných ordinačních hodin, musí být řešeny v systému odborně i organizačně odpovídajícímu rozvoji současné medicíny a potřebám nemocných. Pohotovostní pracoviště musí disponovat zázemím s laboratorními a zobrazovacími technologiemi, s rychlou návazností na lékárenskou službu a další konziliární vyšetření i lůžka.
„Tato kritéria splňují již dnes oddělení urgentních příjmů mnohých nemocnic v ČR. Jejich další rozvoj a posílení plně podporujeme, stejně jako začlenění lékařské pohotovostní služby do jejich činnosti. Na té by se pak kromě všeobecných praktických lékařů měli podílet i ambulantní specialisté. SPL iniciovalo na půdě ministerstva zdravotnictví vznik pracovní skupiny, která se začala budoucí koncepcí lékařské pohotovostní služby intenzivně zabývat,“ uvedli po konferenci zástupci praktických lékařů.
Chybné rušení poplatků
Delegáti konference upozornili také na negativní dopady zrušení regulačních poplatků. „Kromě výpadku příjmů ordinací, které alespoň zčásti pokryly rostoucí náklady na provoz, jsme předpovídali i negativní dopad na samotné pacienty. Skutečnost ovšem předčila naše očekávání. V 1. čtvrtletí 2015 došlo k dramatickému zvýšení počtu kontaktů lékař – pacient, přičemž tyto interakce neměly vždy medicínskou příčinu.
Pacienti proto čekají déle na ošetření a prodloužily se objednací lhůty. Jsme přesvědčeni, že zrušení regulačních poplatků, které ve skutečnosti nikoho neohrožovaly a svůj regulační efekt alespoň částečně plnily, bylo chybou. Kompenzace poplatků ve výši 4,5 miliardy Kč mohly být vynaloženy daleko účelněji. Například na zvýšení dostupnosti biologické léčby, navýšení počtu center pro nemocné s Alzheimerovou nemocí nebo rozšíření hospicové péče,“ zaznělo na konferenci.
Zároveň praktici odmítají navrhovanou formu kompenzace zrušených regulačních poplatků v lékárnách. Lékárníci totiž usilují o zařazení některých lékárenských úkonů do seznamu výkonů. „SPL odmítá hrazení výkonů klinicko-farmaceutické péče poskytované v lékárnách z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Nevidíme racionální důvod k poskytování duplicitní zdravotní péče, navíc bez jasně vymezené odpovědnosti. Jsme přesvědčení, že klinická zdravotní péče patří do rukou lékařů,“ tvrdí praktičtí lékaři.
Legislativní nedostatky
Kategorický nesouhlas vyjádřili praktičtí lékaři také s návrhem ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí, aby mezi povinnosti praktiků patřilo posuzování následků pracovního úrazu a hodnocení následného ztížení společenského uplatnění. „Praktičtí lékaři nejsou pro tuto činnost erudováni a znamená pro ně další zvýšení administrativní zátěže, která se již nyní stává zcela neúnosnou. Toto ohodnocení musí provést znalec vyškolený pro tuto činnost,“ shodli se delegáti konference.
SPL trvá na tom, aby v připravované novele zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, byla i nadále zachována povinnost zdravotnických zařízení prokazatelně předávat informace o zdravotním stavu klienta jeho registrujícímu praktickému lékaři. Navrhované přenesení této povinnosti na pacienta podle zástupců praktiků představuje reálné riziko zamlčení důležitých informací o pacientově zdravotním stavu, například při posuzování zdravotní způsobilosti k práci, řízení motorových vozidel či držení zbrojního průkazu.
SPL odmítá záměr sloučit klinický obor dětské lékařství s oborem praktické lékařství pro děti a dorost do jednoho oboru pediatrie. Praktické lékařství pro děti a dorost by jako jeden ze základních pilířů stávající funkční a efektivní primární péče mělo zůstat základním atestačním oborem.