Od pátku do neděle se na ní v Praze sejdou praktičtí lékaři z celé republiky. Zabývat se budou také diagnostikou viru zika a epidemiologickými riziky souvisejícími s migrací.
„Konference bude hostit experty z psychiatrie, kardiologie či onkologie. Účelem je být v obraze, co se novinek týče, řešit ale budeme i věci, které se nás úzce dotýkají, jako je elektronizace zdravotnictví,“ sdělil ČTK předseda společnosti docent Svatopluk Býma.
Všichni lékaři musejí ze zákona využívat od 1. ledna 2018 elektronické recepty. To ale dělá jen šest procent lékařů a vydává je zhruba polovina lékáren. „Potřebujeme, aby e-recepty zjednodušily administrativu a prošly dostatečně dlouhou fází zkušebního provozu v nemocnicích, ordinacích a lékárnách. Zároveň musí fungovat papírová varianta pro případ selhání systému a pro předepisování v návštěvní službě,“ uvedl člen pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví Cyril Mucha.
K elektronickým neschopenkám doplnil, že už před čtyřmi lety je začala zavádět Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Lékaři odesílali ČSSZ jedno hlášení elektronicky, další čtyři hlášení zůstala papírová. Administrativa se zkomplikovala. Odborná společnost navrhuje, aby lékaři odesílali jen elektronické hlášení ČSSZ, zbytek komunikace by byl mezi ní a zaměstnavatelem. „Lékaři by se soustředili na léčbu pacienta a neřešili, kdo je jeho zaměstnavatel a kde bude marodit,“ řekl Mucha.
K reformě psychiatrie uvedl předseda Psychiatrické společnosti Martin Hollý, že praktičtí lékaři by se měli zapojit do běžné péče o psychiatrické pacienty, aby pomohli léčit nemoci, jimž lze prevencí předejít. „Víme, že lidé s chronickou psychózou či bipolární poruchou žijí o 15 až 20 let méně, umírají na cukrovku a nemoci srdce a cév, protože je okolí mnohdy nebere vážně a oni neumějí své potíže vysvětlit,“ řekl.