Sháníte marně praktického lékaře? Může být hůře. Většina z nich v Olomouckém kraji totiž přesáhla padesátku a jejich praxe možná nebude mít kdo převzít. Absolventi lékařských fakult se do oboru nehrnou.
Aby se nestalo, že nás za pár let nebude mít kdo léčit, chce hejtmanství mladým lékařům pomoci. Především tím, že je finančně podpoří na cestě za získáním atestace potřebné k tomu, aby nastoupili do první linie zdravotnictví.
„Praktický lékař? Taková kariéra mě rozhodně neláká. Nepředstavuji si budoucnost v tom, že budu předepisovat léky na chřipku,“ reagovala včera Barbara z Břeclavi, studentka I. ročníku olomoucké lékařské fakulty.
Na neatraktivnost oboru poukazovali i další oslovení studenti medicíny: „To by mě rozhodně nebavilo. Je to moc všeobecné, a nakonec stejně musíte pacienta poslat ke specialistovi. Chci se specializovat, to vím jistě,“ reagovala budoucí lékařka Anna ze třetího ročníku olomoucké fakulty. Příjmení medici nechtěli zveřejnit.
Podle vicehejtmana Michala Fischera jsou představy studentů o podobě jejich kariéry jedna věc a realita života druhá. „Kolik studentů architektury chce projektovat mrakodrapy? Ono je to přejde,“ komentoval.
Ti, kteří názor nakonec změní, se však musejí po škole poprat s tím, že obor skutečně není tak zajímavý jako specializace, navíc cesta k získání potřebné praxe je dlouhá. Nejdříve musejí dva roky pracovat na odděleních v nemocnici a další dva pak pod vedením zkušenějšího praktika v ambulanci. Teprve potom mohou mít vlastní ordinaci.
Se zánikem okresních ústavů národního zdraví se systém financování vzdělávání mladých lékařů rozpadl. „Nějak to dobíhalo, ale minimálně deset let se o to v podstatě nikdo nestaral,“ popisoval Fischer.
Pomáhala byť omezeně příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví, která je ovšem bez koruny. „Ministerstvo proto vytvořilo systém takzvaně rezidenčních míst, kdy část nákladů na absolventa hradí jeho zaměstnavateli. Lékař, který získá akreditaci, si může zaměstnat budoucího kolegu a dostane na to peníze. Další přijdou od zdravotních pojišťoven. Jenže ani součet těchto sum nestačí pokrýt skutečné náklady na budoucího praktika,“ vysvětloval vicehejtman.
Hejtmanství proto chce v regionu najít dostatek zkušených lékařů v tomto oboru, kteří budou ochotni budoucí kolegy vzdělávat a dohodnout s lůžkovými zdravotnickými zařízeními podmínky, za kterých by u nich mohli mladí lékaři zkušenosti získávat. „A do určité výše chceme z rozpočtu kraje uhradit rozdíl, který při tomto procesu vznikne,“ nastínil recept „omlazení“ populace praktiků v Olomouckém kraji. Odezva? Podle Fischera již sedm takových lékařů z Olomouckého kraje má o zaučení mladých zájem. Další už podporují rodinné nástupce - děti, které vystudovaly medicínu. „Každopádně je to běh na dlouhou trať. Systém vzdělávání se rozpadl, což šlo jednoduše, ale mnohem složitější je, dát ho opět dohromady,“ poznamenal.
Podle olomouckých praktických lékařů je rozhodně potřeba obor zatraktivnit a podpořit finančně. „Ne proto, aby si mohl koupit nové auto nebo jet na dovolenou, ale aby měl dostatek prostředků k rozšíření praxe a mohl zaměstnat pomocníka, kterého slušně zaplatí, který jej zastoupí v případě nemoci a který mu umožní rozšířit pracovní dobu,“ sdělil olomoucký praktický lékař Igor Mazoch.
Proč podle něj nemají mladí lékaři o jeho obor lékařství zájem? „Studenti vědí, že práce praktika je velmi náročná, co se rozsahu a odpovědnosti týče. Člověk nedělá v týmu, ale musí se velmi často rozhodovat sám. Nemá k dispozici v nemocnici běžnou techniku a přitom se od něj očekává, že bude fundovaně rozhodovat o životě a smrti lidí jen za pomoci svých smyslů a zkušeností,“ poznamenal lékař. Míní, že kraj problém, který je z velké části legislativní, nevyřeší. „Ani kdyby lékaři dal zdarma prostory, ordinaci vybavil a smlouvy byly jisté. Z dlouhodobého hlediska není perspektivní se k této činnosti uvázat,“ míní Igor Mazoch.
Poukázal přitom například na úskalí řetězců praktických ambulancí: „Několik mladých lékařů i studentů vyjádřilo obavy, že investovat do praxe je velmi rizikové. Jedinec nemá v záloze miliony, aby si zaměstnal reklamní agenturu, aby pracoval nonstop. Lékař musí mít určitou perspektivu. Někdo namítne, a kdo ji má. Jenže vzdělávání lékaře a jeho následná specializace trvá poměrně dlouho, je to dlouhodobá investice a potřebujete mít určitou záruku,“ uzavřel.
Daniela Tauberová, Regionální deník