Peking - Pětapadesátiletý čínský rolník Wang Sing-čcheng dosud na prasata nedal dopustit. Staral se o ně a ona mu poskytovala obživu. Pak ale snědl jejich maso nakažené baktérií nemoci označované laiky jako prasečí chřipka. A přišly neblahé události: Wang dostal horečku a přišel o sluch.
Může si ale blahopřát, že měl štěstí v neštěstí a stále žije. V jihozápadní provinci S'-čchuan, která je využitím vepřového v kuchyni proslulá, totiž nemoc již způsobila smrt 36 lidí.
Úřady sice vyhlásily drakonická opatření, ale chudí farmáři si je často nemohou dovolit dodržovat. Takže Peking má proč být znepokojen. Experty navíc udivuje neobvykle vysoký počet nakažených lidí a obávají se, že baktérie prošla mutací.
Oficiální místa zasahují
Peking dává najevo, že nechce nic podcenit. Do postižených oblastí vyslal 50 tisíc úředníků, kteří mají prohlédnout a zaregistrovat každé prase. Na silnicích vyrostly desítky kontrolních stanovišť, která mají zabránit tomu, aby se kontaminované vepřové dostalo na trh.
Oficiální média jinak zdůrazňují, že nákaza je pod kontrolou. Jsou ale náznaky, že není vše tak pozitivní, jak by si Peking přál. „Domácnosti se neřídí nařízeními pro zacházení s nemocnými a mrtvými prasaty,“ postěžoval si deník Beijing News.
Rolníci peníze vynaložili na nákup selat, vakcíny a krmiva a odmítají utrácet další prostředky na pohřbívání nakažených prasat s dezinfekčními látkami. Patrná je i snaha kontrolovat informace o šíření nemoci.
Čínští novináři říkají, že již nesmějí navštěvovat postižené oblasti, a noviny smějí zveřejňovaly pouze zprávy státní tiskové agentury. V paměti je ještě epidemie nemoci SARS z let 2002 a 2003.
Ta vznikla na jihu Číny a rozšířila se do 30 zemí; infikovalo se takřka 8500 lidí a zemřelo kolem 800. Mezinárodní společenství ostře kritizovalo Peking za to, že se původně pokoušel šíření nemoci utajit.
Vědci mají obavy
Někteří odborníci soudí, že vzhledem k nezvykle vysokému počtu nakažených lidí, vysoké úmrtnosti a rychlému průběhu nemoci v S'-čchuanu je možné, že jde o nový druh prasečí chřipky nebo o úplně novou baktérii či virus.
„Mohla by to být úplně jiná nemoc, nemusí to být streptococcus suis (obvykle odpovědný za prasečí chřipku), protože projevy jsou tak netypické,“ řekl mikrobiolog Samson Wong z Hongkongské univerzity.
Mate ho i to, že mnozí pacienti mají podkožní krvácení. To bylo v odborné literatuře dosud zaznamenáno jen u dvou či tří případů. Znepokojena je i WHO: „Ačkoli mnohé z příznaků odpovídají infekci streptococcus suis, podíl pacientů, u nichž se projevuje nemoc těžce, je poměrně vysoký.“
Vědci již delší dobu varují před zmutovanými baktériemi a viry, které by mohly usmrtit až milióny lidí. Čínští experti ale trvají na tom, že jde o známou baktérii prasečí chřipky.
Dekódovali sedm z jejích genů a ty se prý ničím neliší od genů zjištěných při předešlých epidemiích. To by znamenalo, že baktérie nezmutovala. Wong ale zůstává opatrný.
„Baktérie má mnoho genů, nejenom sedm. Možná jsou odlišné jiné geny. Jde o zhoubnější formu streptococcus suis? Na odpověď je ještě příliš brzy.“
Ivan Feranec
Hospodářské noviny