Několika sestrám bylo zvýšeno osobní ohodnocení, což se stalo předmětem sporů na pracovišti. Je zaměstnavatel oprávněn zveřejňovat výši platu a odměn u jednotlivých zaměstnanců?
Ivana K., Hradec Králové
Otázky kolem informací o výši odměn za vykonanou práci zaměstnanců je nutno posuzovat podle zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, podle § 11 občanského zákoníku, který chrání čest a osobnost občana, a § 22 odst. 2 zákoníku práce.
Citované zákony upravují ochranu osobních údajů obecně. Zákon o ochraně osobních údajů se vztahuje konkrétně na zacházení s údaji vedenými prostřednictvím výpočetní techniky. Podle uvedeného zákona jsou součástí informačního systému i informace (údaje), které se vztahují k určité osobě, tj. které vypovídají o osobnosti a soukromí dotčené osoby. Za tyto údaje se považují nejen např. informace o rasovém původu, politické příslušnosti, trestné činnosti, majetkových poměrech, ale i výši mzdy, resp. platu včetně odměn a všech příplatků.
Všechny fyzické osoby, které v rámci pracovněprávního nebo obdobného vztahu přicházejí do styku s těmito informacemi, mají povinnost mlčenlivosti o těchto údajích a nesmí je zpřístupnit jiným subjektům nebo je využít pro sebe. Tyto povinnosti přetrvávají i po skončení pracovního poměru nebo výkonu funkce.
Jestliže by zaměstnavatel porušil uvedené povinnosti a zaměstnanci vznikla újma, může se domáhat přiměřeného finančního odškodnění nebo poskytnutí zadostiučinění formou omluvy či opravy, a to na náklady zaměstnavatele.
Výjimka platí pro případy, kdy předchozí souhlas ke sdělení osobních údajů dal samotný zaměstnanec, a to včetně informací o výši jakékoli složky mzdy, resp. platu. Uvedené platí i pro sdělování výše finančního ohodnocení odborovým orgánům, které žádají od zaměstnavatele informace o jednotlivých zaměstnancích za účelem provádění kontroly dodržování pracovně-právních a mzdových, resp. platových předpisů.
JUDr. Jana Poslední