Úraz byl uznán jako pracovní. Je mi 60 let, ale do důchodu jsem zatím nenastoupila, pracuji jako zdravotní sestra už 42 let. Navzdory rehabilitaci mám zápěstí stále téměř nehybné. Před týdnem mě ošetřující lékař pozval k revizi neschopenky. Sdělil mi, že mé zdravotní problémy budou dlouhodobé, nicméně mi ukončí neschopenku a já si mám požádat o starobní důchod, protože stejně jako potencionální důchodkyně nemám nárok na odškodnění pracovního úrazu. Musím opravdu takto po letech poctivé práce odejít nuceně do důchodu a nemám na nic nárok? B. K. Břeclav
Dotaz je typickou ukázkou toho, k čemu směřují mnohé stížnosti pacientů, tj. na nevhodné, necitlivé a někdy až arogantní jednání některých lékařů. Ve vašem případě o to víc udivující, jsteli sama zdravotník. Samozřejmě, že nemusíte takto pod nátlakem hledat jediné řešení ve starobním důchodu a samozřejmě vaše nároky na odškodnění nejsou dotčeny tím, že jste dosáhla důchodového věku. Rozhodující naopak je, že jste dosud o důchod nepožádala a váš pracovní poměr trvá. Důchodový věk není důvodem pro omezení nebo ztrátu jakéhokoli nároku a práva, které plynou z pracovněprávního vztahu zaměstnance. Dosažení nároku na starobní důchod také není důvod pro ukončení pracovního poměru nebo povinnost zaměstnance o starobní důchod požádat. Nad rámec dotazu zdůrazňuji, že s takovým zaměstnancem lze ukončit zaměstnání výlučně ze zákonných důvodů, a za splnění všech předpokladů daných příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Pouze pro souběh pracovního poměru a starobního důchodu, resp. částečného invalidního důchodu, platí některé výjimky a jsou stanoveny další zákonné podmínky pro možnost jejich současného trvání.
Náhrada za ztrátu výdělku
Úraz byl správně vyhodnocen jako pracovní, protože k němu došlo v areálu zaměstnavatele a v přímé souvislosti s plněním pracovního úkolu: zaměstnankyně přecházela z jednoho pracoviště na druhé. Poškozená má od prvého dne pracovní neschopnosti nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle § 194 zák. práce. Náhrada činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance dosaženým před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší nemocenských dávek. Vyplácí se měsíčně. Nemocenské dávky lze vyplácet jeden rok (tzv. podpůrčí doba), počítáno ode dne počátku pracovní neschopnosti, výjimečně další rok, pakliže je možno na základě odborného vyjádření příslušného lékaře očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnost (§ 15 zák. č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších změn a doplňků). Za předpokladu, že se zdravotní stav zaměstnance natolik nezlepší, aby mohl nastoupit zpět do práce, navazuje obvykle na ukončení pracovní neschopnosti řízení o uznání plné nebo částečné invalidity.
Posudkový lékař může pomoci
Každou pracovní neschopnost zaměstnance může revidovat posudkový lékař příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Kontroluje postup ošetřujícího lékaře na základě zdravotnické dokumentace, může provádět vlastní vyšetření či si vyžádat další vyšetření pacienta na odborných pracovištích. OSSZ rovněž může ukončit pracovní neschopnost. Proti tomu se lze odvolat k České správě sociálního zabezpečení. Proti ukončení neschopenky ošetřujícím lékařem se můžete bránit podáním písemnému návrhu na přezkoumání jeho rozhodnutí. Pokud svoje rozhodnutí nezmění, je povinen předat návrh k přezkumu OÚ, který vydal rozhodnutí o jeho registraci. V našem případ bych ale určitě zvažovala, zvláště, pokud se zdravotní stav nezlepšuje a přístup ošetřujícího lékaře není korektní, jeho změnu a přechod k jinému odborníkovi v rámci svobodné volby lékaře.
Co dál?
Další postup odráží skutečnost, zda se váš zdravotní stav upraví natolik, že budete schopna opět vykonávat svoji práci, či nikoliv. V kladném případě jistě po skončení pracovní neschopnosti nastoupíte do práce, můžete pak za předpokladu snížené výkonnosti se zaměstnavatelem jednat o převedení na jinou práci nebo jinou změnu pracovní smlouvy. Povinnost vám vyhovět má v případě, že byste pozbyla vzhledem ke zdravotnímu stavu způsobilost k dosavadní práci, a to na základě lékařského posudku. Případný pokles výdělku by dorovnávala náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť k poškození zdraví došlo v důsledku pracovního úrazu. Renta zaměstnanci přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
Starobní nebo invalidní důchod?
Pakliže by vaše obtíže neustaly ani po uplynutí podpůrčí doby, kdy můžete čerpat nemocenskou, řešení opravdu spočívá v odchodu do důchodu. Otázka stojí, o jaký druh důchodu požádat. Za předpokladu, že budou splněny další podmínky, vám může vzniknout nárok na plný nebo částečný invalidní důchod, ačkoliv jste dosáhla důchodového věku (§ 38 odst. 1 písm. b) a § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších změn a doplňků). Obecně má starobní důchod přednost před invalidním, to právě neplatí, způsobil-li invaliditu pracovní úraz. Pakliže by byl zdravotní stav natolik vážný, že lze předpokládat, že zaměstnanec by byl uznán lékařem OSSZ invalidním, je v řadě případů výhodnější požádat právě o invalidní důchod. Zaměstnanci totiž může náležet náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tato opět náleží do 65 let věku. Po uplynutí této doby je možné požádat o změnu důchodu, tj. o přiznání starobního důchodu. Doporučuji věc předběžně konzultovat s OSSZ.
Další nároky
Na bolestné a případnou náhradu za ztížení společenského uplatnění (§ 193 zák. práce) vám vzniká nárok v každém případě, tzn. bez ohledu na váš věk a bez ohledu na to, zda se vrátíte do práce, či situace vyústí v přiznání některého z důchodů. Podkladem pro odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je lékařský posudek ošetřujícího lékaře. U bolestného platí, že se vypracovává ihned, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, u náhrady ztížení společenského uplatnění pak zpravidla po uplynutí jednoho roku od úrazu. Za předpokladu, že jste si při pádu například poškodila kabát nebo rozbila hodinky, nárokujte u zaměstnavatele i náhradu věcné škody.