Svou prací Nightingalová ovlivnila řadu osobností, například Henriho Dunanta, zakladatele Červeného kříže. Den jejího narození (12. květen) se na její počest stal Mezinárodním dnem ošetřovatelek.
Věhlas Nightingalové začal stoupat za krymské války v roce 1853, kdy zorganizovala v Turecku kvalitní ošetřovatelskou službu pro raněné britské vojáky a získala respekt lékařů i vojáků. Základem jejího úspěchu bylo především úzkostlivé dodržování hygieny v nemocnicích i lazaretech, větrání, vydatné jídlo a vhodné osvětlení. Na stav nemocných dohlížela i v noci, což jí vyneslo přezdívku „dáma s lampou“ a olejová lampička se později stala symbolem ošetřovatelek.
Na popud Nightingalové byla v Londýně otevřena historicky první škola pro zdravotní sestry, nesoucí její jméno, a podobné ústavy pak vznikaly i v dalších zemích. Ošetřovatelka se podílela také na otevření vysoké školy medicíny pro dívky a stala se průkopnicí v používání statistických údajů o pacientech. Jako první žena byla vyznamenána Řádem za zásluhy o britské impérium. Dožila se věku 90 let.