O objevu částic ještě menších, než jsou bakterie, informoval před 125 lety, 14. února 1892, ruský botanik Dmitrij Ivanovskij. Stalo se tak na mimořádném zasedání Imperátorské akademie věd. Ještě před koncem 19. století pak Holanďan Martinus Beijerinck nazval neznámý infekční činitel slovem virus (latinsky jed). Viry způsobují řadu nemocí, například rýmu, chřipku, žloutenku typu C nebo AIDS. Často proti nim pomáhá očkování.
Ivanovskij tehdy při svých výzkumech hledal původce takzvaného mozaikového onemocnění tabáku. V žádném vzorku nakažlivé mízy však nic nenašel, až prohnal mízu takzvaným bakteriálním filtrem. Bakterie, které bývají několikrát větší, se zachytí, filtrát byl měl být tím pádem nenakažlivý. Když jím ale badatel zalil zdravé rostliny tabáku, tak mozaikovou nemoc přesto dostaly. To dokazovalo existenci ještě menších původců nemocí než jsou bakterie.