Podle spisu partneři v rozporu s pokyny lékařů snižovali a postupně vysadili dávky inzulínu. Chlapec zemřel na následky oběhového selhání při hyperglykemickém komatu. Před smrtí trpěl únavou, zvracením a krutými bolestmi břicha, na které obžalovaní nereagovali přivoláním lékařské pomoci.
Trestní stíhání bylo původně zahájeno pro ublížení na zdraví, později se přidalo i týrání svěřené osoby. Nakonec byl čin posouzen jako vražda. Obžalovaní vinu necítí. Tvrdí, že jim vysazení inzulínu doporučili odborníci na takzvanou iris diagnostiku, která se zabývá diagnózou zdravotního stavu podle obrazu oční duhovky.