Když si dva posílají otevřené dopisy, mohl by se třetí smát. Jenže v tomto konkrétním případě má i ten třetí starostí nad hlavu.
Těmi dvěma fanoušky epistolárního umu jsou ministr financí Andrej Babiš a prezident České lékařské komory Milan Kubek. Jejich spor by mohl vystlat docela příjemnou pozici pro ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, jenže toho zase začínají dohánět jeho nesčetné a nesplněné sliby. A do toho všeho se blíží ostrá předvolební kampaň.
(Ne)jde o peníze?
Ministr Babiš zareagoval hned z kraje na akci ČLK s názvem „Zdravotnictví volá o pomoc“. V otevřeném dopise šéfovi komory odmítl argumenty o podfinancování zdravotnictví a zahrnul Kubka všelijakými statistikami. V několika případech pálil hodně mimo terč. Například když zpochybňoval legitimitu Kubkova prezidentství, která byla opakovaně, nezpochybnitelně a demokraticky potvrzena komorovými sjezdy. Že je Kubek jako prezident velmi úzce tematický zaměřený, je pravda, ale legitimity ho to nezbavuje, stejně jako fakt, že opozice uvnitř komory spíše rezignovala na svůj boj, než že by neexistovala.
V jiných pasážích dopisu ale Babiš nemířil špatně. Například když Kubka upozornil na to, že podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na HDP je mezi zeměmi OECD jen malý kousek pod průměrem. A že podíl veřejných výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví je naopak vysoko nad průměrem. No ale protože jsou za rohem ty volby, tak Babiš raději polkl ono B, totiž fakt, že jestliže zdravotnictví potřebuje více peněz, měly by přitéci z kapes pacientů. Prezident Kubek Babišovi odpověděl, sepsul ho za neznalost, zmíněné statistiky bohorovně nechal „bez komentáře“ a jal se ministra přesvědčovat, že mu nejde jen o peníze. Kdovíjak přesvědčivý nebyl, pořád se mu to k penězům nějak vracelo: „Cílem naší informační kampaně je ukázat na skutečný stav českého zdravotnictví, které je v hluboké personální krizi (…). Samozřejmě s vědomím, že bez valorizace ceny práce (…), bez spravedlivého odměňování a bez dodržování zákoníku práce žádné řešení neexistuje“.
Ministr v kleštích
Ministr Němeček by z tohoto střetu mohl před volbami leccos vytěžit – postavit se za Kubka a ze svého politického soka udělat drž grešli, která lékařům nepřeje jejich platy, a tudíž pacientům péči. Nebyla by to první a asi ani poslední efektivní předvolební spolupráce ČLK a ČSSD. Jenže jak se blíží ty volby, vycítili svou příležitost i jiní. A na Němečka nastoupila Koalice soukromých lékařů. Té už ministr také ve své funkci nasliboval leccos, ale skutek nikde. Soukromníci se vymezili proti mnoha požadavkům ČLK, zpochybnili její tvrzení o personální devastaci nemocnic a zcela právem osočili Němečka, že se stará jen o nemocnice a ostatní segmenty zanedbává. Tím Němečka dostali do nepříjemných kleští a ministr teď bude muset hodně kličkovat, aby se vymanil z nelibosti dvou důležitých profesních organizací. Úplně všechno totiž na Babiše svést nelze.
Možná by to všechno mohlo směřovat k nějaké komplexnější debatě o českém zdravotnictví, do níž se zapojí skutečně důležití aktéři, jenže je velmi pravděpodobné, že se to celé zvrhne spíše v předvolební přehazování viny. Ve skutečné debatě by totiž muselo zaznít několik tezí na téma spoluúčasti a rozměrů nemocniční sítě. A to jsou věci, které se před volbami říkat nesmějí.