Můj názor
I když tato ztráta je o 50 milionů nižší než v roce 2003, rozhodně to není ideální výsledek.
Problémem je skutečnost, že možnosti pro realizaci dalších úsporných opatření jsou již takřka vyčerpány. Proběhla rozsáhlá redukce akutních lůžek, došlo k razantnímu zefektivnění hospodaření.
Naproti tomu nepolevuje tlak na rozpočty nemocnic ze strany vlády, která například od 1. ledna letošního roku navýšila o sedm procent mzdové tarify zaměstnanců v zdravotnictví, aniž by toto navýšení financovala.
Výsledky auditů, které kraj nechal vypracovat, jasně hovoří o tom, že je potřeba přistoupit k systémovým změnám, konkrétně ke změně právní formy nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti.
I když s tímto krokem vláda ostře nesouhlasí a loni na podzim se dokonce pokoušela prosadit v Parlamentu zákon, který by to zakazoval, zkušenosti krajů, které tuto změnu již realizovaly, jsou pozitivní. Zeptali jsme se zástupců Ústeckého kraje, jak se na tuto problematiku dívají.
Ing. Jiří Šulc
hejtman Ústeckého kraje (ODS)
Celé minulé volební období jsem se bránil vůbec začít pracovat na převodu krajských nemocnic na jinou právní formu. Opakovaně jsem před dvěma lety vyzýval vládu, aby připravila zákon o neziskových společnostech, bohužel to, co vzniklo na ministerstvu zdravotnictví, je neživotaschopný paskvil a přes něj cesta nepovede.
Pokud tedy chceme s deficitním hospodařením našich nemocnic něco dělat, v současné době nám opravdu nezbývá nic jiného, než využít stávajících možností daných zákonem, tedy formy společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo obecně prospěšné společnosti.
Posledně jmenovaná forma pak není pro náš účel vhodná, kraj by ji mohl jen těžko řídit a my si přece jen potřebujeme a hlavně chceme nad nemocnicemi zachovat kontrolu.
Považuji tento převod nemocnic na obchodní společnosti do značné míry za nouzové řešení, ke kterému nás vláda dotlačila.
Na příkladu krajů, které se touto cestou vydaly, se však ukazuje, že problém schodkového hospodaření nemocnice se tam velmi výrazně změnil.
Proto jsem také pověřil členy krajské rady, aby kraje, které přistoupily ke změně právní formy nemocnic, navštívili a posbírali praktické zkušenosti přímo na místě.
Rád bych ještě dodal, že převod nemocnic na akciové společnosti není jen naším výmyslem, nedávno jsem jednal s předsedou Odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví Jiřím Schlangerem, který také převody nemocnic podporuje a vidí v něm nouzové východisko pro řešení současného stavu podfinancování českého zdravotnictví.
Ing. Petr Fiala
náměstek hejtmana Ústeckého kraje (ODS)
Předně bych rád řekl, že změnu právní formy našich nemocnic nepovažuji za nějaké samospasitelné řešení. Rozhodně mávnutím proutku nezmizí všechny problémy.
Je to pro nás v podstatě východisko z nouze. Současný stav, kdy je kvůli vládě hospodaření nemocnic - příspěvkových organizací - soustavně zatěžováno vzrůstajícími mzdovými náklady, je dlouhodobě neudržitelný.
Chápou to i lékaři v našich zdravotnických zařízeních, například při nedávném jednání s představiteli kraje zástupci mostecké nemocnice konstatovali, že ke změně by mělo dojít co nejdřív.
To, že bude nemocnice fungovat jako akciová společnost, má oproti současnému stavu několik výhod. Těmi hlavními jsou především ze zákona dasystému zdravotní péče musí být státní a veřejné zdravotnictví s jasně definovanou vazbou privátní části.
Je pravda, že kraj zdědil v podobě nemocnic velmi složitý problém. Příspěvková organizace jako hospodářsko-právní norma existence nemocnic se ukazuje jako nevyhovující.
Také nevhodně nastavená daňová pravidla příspěvkových organizací krajů dávají motivaci pro přechod nemocnic do formy akciových společností založených krajem. Je to však podle mého názoru nešťastné východisko z nouze.
Privatizace nemocnic převodem na akciové společnosti znamená, že o dříve veřejném subjektu nerozhoduje rada ani zastupitelstvo kraje, ale managament dané společnosti a při negativních ekonomických výsledcích se bude muset podrobit konkurzu či likvidaci bez toho, aniž by stát či kraj měly nástroje, jak tomu zabránit.
Je zde i nebezpečí, že majetek nemocnic lze využít, nebo i zneužít pro jiné účely. To je v rozporu jak s naším volebním programem, tak i s ústavními požadavky na zaná odpovědnost jejich statutárních orgánů za hospodaření a přísná pravidla ve vztahu k vedení účetnictví a k jejímu hospodaření s majetkem.
Jinými slovy kraj bude mít oproti současnému stavu lepší možnost kontroly a také bude moci efektivněji odměňovat vedení nemocnice podle dosažených výsledků. Podobný dopad by pak změna měla i na odměňování zaměstnanců.
Jak už jsem řekl, převod nemocnic na akciové společnosti nevyřeší všechny problémy - je nutné změnit celý systém financování zdravotnictví.
Výraznou změnou k lepšímu by pak byla i modernizace myšlení části ministerstva zdravotnictví. Mnohdy jako by lidé z tohoto resortu nechápali, že dnešní situace v českém zdravotnictví vyžaduje řešení - ne přešlapování na místě a vytváření nepřijatelných koncepcí.
Jitka Hanousková
zastupitelka Ústeckého kraje (KSČM)
Privatizace nemocnic v našem kraji patří nesporně k těm záležitostem, které jsou z hlediska zájmů občanů nejcitlivější. Zastávám názor, že páteří bezpečení zdravotní péče lidí a proto s tímto řešením ani já nemohu souhlasit.
Cílem regionální zdravotnické politiky nemůže být pouhý zisk, i když si uvědomuji, že efektivita hospodaření je jednou z podmínek průběžného fungování nemocnic.
Nad tím musí být postaveny veřejné zájmy. Je zřejmé, že vzhledem k současnému stavu bude docházet ke kompromisu, kdy vedle sebe budou působit zařízení, která budou používat rozdílný způsob ekonomického zabezpečení.
Nelze však souhlasit s rozhodující úlohou tržních vztahů ve zdravotnictví. Odpovědnost za zdravotní stav populace má stát a zdravotní péče tedy musí být dostupná a hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
JUDr. Zdenek Lavička
zastupitel Ústeckého kraje (ČSSD)
Nemocnice zřizovaná jako příspěvková organizace není tou nejšťastnější formou, avšak v současné době je to jedno z nutných menších zel, ale rozhodně by jako trvalejší právní formy zdravotnických zařízení neměly převládat.
Naskýtá se ovšem otázka, co se stane, když se nemocnice změní na formu obchodní společnosti. Nerad bych v této souvislosti slučoval přeměnu právní formy a privatizaci, i když ta většinou přeměnu na obchodní společnost následuje jako další krok.
Z mého pohledu by bylo nejlepší, kdyby se krajem zřizované zdravotnické organizace změnily v neziskové veřejnoprávní korporace, transformaci na obchodní společnost vidím skutečně až jako krajní řešení.
I když může přinést jisté pokroky v řízení a také úspory, je tu obava z odklonu od oborů, které jsou neziskové nebo vysoce prodělečné a snahy budoucího managementu soustředit se jen na obory ziskové, což by ale zasáhlo do struktury poskytování péče v našem kraji.
Domnívám se, že na změny právních forem krajských nemocnic není vhodný čas - v době, kdy chybí státní i krajská zdravotnická koncepce, by se mohlo jednat o unáhlený krok, který by ve svém důsledku mohl přinést i zhroucení systému, který zatím není ani řádně nastartován.
Dále je nutno mít na paměti, že obchodní společnosti se musí řídit obchodním zákoníkem a že jejich základním posláním je tvorba zisku. Proto se přikláním k myšlence neziskových organizací, kde tomu tak není.
Situaci bohužel nenahrává, že dění v neziskovém sektoru upravuje zatím velmi nedokonalý zákon, ovšem výhodu spatřuji v kontrolních mechanismech u takových společností, v rámci kterých lze velmi dobře zajistit, aby plnily své základní poslání, tedy poskytování lékařské péče ve všech potřebných oborech.
Právo