pokračování povinnosti se vyslovila jen zhruba třetina lékařů, 34,8 procenta. Dalších 6,1 procenta dává přednost povinnému členství pouze pro soukromé lékaře. Vyplynulo to z průzkumu agentury INRES-SONES, v němž odpovídalo 1178 lékařů z celé republiky. Výsledky má ČTK k dispozici.
O povinnost členství v ČLK se vedou spory po celou dobu její existence. Aktuálně ji zpochybnil šéf sněmovního zdravotního výboru Boris Šťastný (ODS). Kritizuje zaměření komory na platy lékařů, to je podle něj úkol odborové organizace. Komora má dbát na etiku výkonu lékařského povolání. Šťastný usiluje o změnu zákona tak, aby členství v ČLK povinné nebylo.
K roli komory se v poslední době vyjádřil také lídr Věcí veřejných Vít Bárta. Podle něj by měla ČLK vymezit standardy péče, jak se zavázala v memorandu na závěr protestní akce lékařů. Jinak by se podle Bárty neměly zdravotníkům zvyšovat platy. Ty jim podle memoranda mají do dvou let stoupnout až na 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi.
Podle průzkumu považují více než tři pětiny lékařů, 60,8 procenta, činnost ČLK v posledních dvou letech ve větší či menší míře za prospěšnou pro lékařský stav. Zhruba každý šestý lékař, 15,5 procenta, hodnotí ČLK negativně, z toho 8,6 procenta jako spíše nepotřebnou, dvě procenta jako nepotřebnou a další dvě procenta jako zbytečnou organizaci.
Pokud by povinnost členství v ČLK byla zrušena, více než čtvrtina lékařů, 27,8 procenta, je rozhodnuta členy zůstat. Dalších 28,8 procenta odpověděla na dotaz o setrvání v komoře „spíše ano“. Z průzkumu vyplynulo, že i kdyby členství v komoře mělo dobrovolný charakter, přes polovinu lékařů, 56,6 procenta, by si členství zachovalo.