Právní poradna Zdraví.Euro.cz
Chtěla bych se zeptat na problém přesčasových hodin ve zdravotnictví. Pracuji jako zdravotní sestra ve dvousměnném provozu. Kolik jich může být za měsíc a jak je to s jejich vyplácením?
Odpovídá JUDr. Dominik Brůha, AK Brůha
Zákoník práce vymezuje v § 93 dva limity rozsahu práce přesčas (týdenní limit a roční limit), přičemž se nijak nerozlišuje, v jakém pracovním režimu je zaměstnanec zařazen. Bez ohledu na to, zda zaměstnanec pracuje v jednosměnném, dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, limity pro přesčasovou práci jsou shodné.
Podle dřívějšího i současného zákoníku práce je ovšem třeba striktně rozlišovat mezi přesčasovou prací, která byla zaměstnanci jednostranně nařízena zaměstnavatelem a mezi přesčasovou prací, která nad rámec této tzv. nařízené přesčasové práce byla se zaměstnancem předem dohodnuta.
Platí, že přesčasová práce nařízená jednostranně zaměstnavatelem (např. písemně nebo výslovným pokynem nadřízeného) nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
Z uvedeného je patrné, že tento limit není vztažen k měsíci, ale k týdnu, resp. roku. Pokud však vezmeme v úvahu, že průměrně má kalendářní měsíc nikoli 4 týdny, ale 4,345 týdne, pak zaměstnavatel může v jednom týdnu nařídit nejvýše 8hodin přesčasů, přepočteno na průměrný kalendářní měsíc pak může nařídit zaměstnanci maximálně cca 34,5hod přesčasové práce.
Vzhledem k tomu, že vedle limitu týdenního upravuje zákoník práce ovšem i limit roční ve výši 150 hod přesčasové práce, lze dovodit, že tzv. nařízená přesčasová práce se při jejím maximálním čerpání poměrně rychle spotřebuje, konkrétně za necelé 4,5 měsíce.
Vedle nařízené přesčasové práce se zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout na práci přesčas nad rozsah 8 hod týdně a 150 hod v roce, a to nejvýše až do rozsahu 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; pouze kolektivní smlouva může toto období prodloužit z 26 týdnů na maximálně 52 týdnů po sobě jdoucích. Zde nehovoříme o nařízené přesčasové práci, ale tzv. dohodnuté přesčasové práci.
Její rozsah může činit maximálně 208 hod za 26 týdnů, resp. v případě sjednané kolektivní smlouvy maximálně 416 hod za 52 týdnů po sobě jdoucích. I zde lze výpočtem dovodit,že přepočteno na průměrný kalendářní měsíc, může dohodnutá přesčasová práce dosahovat v průměru nejvýše 34,5hod měsíčně.
Odměňování přesčasové práce v podmínkách zdravotnictví je závislé na tom, zda zaměstnanec je odměňován mzdou (především podnikatelský sektor) nebo platem (především příspěvkové organizace).
Je-li zaměstnanec odměňován mzdou, pak platí, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Naproti tomu, je-li zaměstnanec odměňován platem, pak platí, že za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
V obou systémech odměňování pak platí princip, že pokud neposkytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatky tak, jak je shora uvedeno.