Freyung -
Setkali se při ní ředitelé a primáři z nemocnic ve Strakonicích, Prachaticích a Vimperku se svými kolegy z Freyungu a Grafenau a zúčastnili se jí i představitelé Jihočeského kraje a bavorské vlády.
Součástí konference, simultánně tlumočené do českého a německého jazyka, bylo i vzdělávací školení pro lékaře z obou zemí.
Konference o cestách česko-německé spoluprácce ve zdravotnictví přilákala do Freyungu na dvě stovky odborníků z šumavského a bavorského regionu.
I když se její účastníci jednoznačně shodli, že realizace myšlenky spolupráce naráží jak na ekonomické problémy ze strany zdravotních pojišťoven, tak i problémy správců nemocnic, zavázali se ve společných rozhovorech pokračovat.
„Sympozium nastínilo možnosti spolupráce především na intelektuální úrovni. Německá strana projevila maximální úsilí o to, aby proběhlo úspěšně. Účastníci mohli vidět například i nejmodernější přístroje a postupy, používané v nemocnici Freyung,“ ocenil přístup organizátorů kvestor sympozia MUDr. Ivo Apetauer ze Strakonic.
Konference měla za cíl vytyčit možné cesty, kudy by se spolupráce měla ubírat. Semináře, praktické stáže odborníků v obou zemích či realizace myšlenky péče o německé pacienty v Čechách a o české v Německu.
„Budeme-li například pacienta převážet ke speciálnímu vyšetření, absolvujeme s ním daleko kratší cestu do nemocnice ve Freyungu než do Prahy,“ vysvětlil Apetauer.
České nemocnice se německým pacientům mohou na oplátku otevřít například v péči o dlouhodobě nemocné.
„Vše je ale otázkou financování. Medicína evropské úrovně se poskytuje i v našich nemocnicích, bohužel za české peníze,“ podotkl ředitel strakonické nemocnice MUDr. Tomáš Fiala.
Naznačil, že po vyřešení legislativních otázek je česká strana relativně připravena na příjem německých pacientů.
Se zkušenostmi z hospodářské problematiky v oblasti spolupráce ve zdravotnictví v německo-polském příhraničí seznámil účastníky sympózia profesor Hermann Ribhegge z Evropské univerzity Viadrina z Frankfurtu nad Odrou.
„Situaci ztěžují hlavně cenové mechanismy, lidé si myslí, že za ně vše stát zaplatí. Nutná je samozřejmě spoluúčast pacienta. V Německu je to 7,8 procenta, v Polsku ještě vyšší,“ řekl Ribhegge.
Podobně jako ředitel strakonické nemocnice se vyjádřil i Lothar Müller z Bavorské vzájemné pojišťovny (AOK). „Musíme hledat praktikovatelná řešení, výhybky tomu však dal evropský soudní dvůr,“ zdůraznil.
Připomněl, že rozhovory v oblasti rehabilitací již probíhají. „Je však nutné posuzovat tuto věc ze všech stran, ze strany záchranné služby, standardní péče a podobně,“ dodal.
Zdravotní rada Jihočeského kraje Zdeněk Hejduk připomněl, že podobná spolupráce by mohla vzniknout i mezi Českými Velenicemi a rakouským Gmündem.
„Lidé z Českých Velenic musejí kvůli základní péči dojíždět do čtyřicet kilometrů vzdáleného Jindřichova Hradce, i přestože s snimi Gmünd takřka sousedí. Anketa mezi nimi ale ukázala, že připlácet si na zdravotní péči nechce nikdo. Je tudíž obtížné čekat, že bez změny legislativních podmínek by byli ochotni mířit do nemocnic za hranicemi,“ řekl.
Začátkem listopadu se v německém Freyungu uskuteční setkání zástupců české a německé strany, jejímž cílem bude vytvoření odborné komise. Ta by měla začít pracovat již na konkrétních úkolech.
„Prvotním bude zřízení stanice rychlé záchranné služby a vrtulníkové základny pro odvoz zraněných. Německá strana je připravena se na projektu finančně podílet. Byla by škoda, kdyby vše ztroskotalo na nezájmu českých institucí,“ dodal Ivo Apetauer.
JAN BĚHAVÝ, Listy Strakonicka