Co se dozvíte v článku
Co je přeslička?
Pod názvem přeslička (Equisetum) se ukrývá rostlinný rod kapraďorostů, který se řadí do třídy přesličky. Zahrnuje vytrvalé byliny s podzemními oddenky a přímými lodyhami, které mohou být nevětvené, nebo naopak přeslenitě větvené. Pravé kořeny chybí, ale z oddenku vyrůstají rhizoidy (pakořínky), což jsou příchytná vlákna poutající rostlinu k zemi.
Lodyhy bývají ve středové části duté a mají okrouhlý průřez, přičemž u některých druhů se mohou lišit fertilní (plodné) a sterilní lodyhy. Na povrchu se pak objevují drsná křemičitá tělíska, u větvených lodyh vyrůstají větve z uzlin a listy bývají redukované, šupinaté a uspořádané v přeslenech. Kromě toho zde najdete i výtrusné klasy, v jejichž sporangiích se tvoří výtrusy.
V současném širším pojetí zahrnuje rod přeslička (anglicky známý jako horsetail, snake grass nebo puzzlegrass) celkem 18 druhů, které jsou rozšířené po celém světě s výjimkou Antarktidy, Austrálie, Nového Zélandu a některých oblastí Amazonie nebo rovníkové Afriky. Dříve se ovšem někdy vyčleňovaly dva rody, a to konkrétně Equisetum (přeslička) a Hippochaete (cídivka).
V české květeně své zastoupení našlo hned 9 různých druhů přesliček a 3 kříženci. Řada evropských druhů má nicméně velký areál rozšíření, který zahrnuje také převážnou část temperátní Asie a severní polovinu Severní Ameriky nebo dokonce i Grónsko. Nejčastěji přitom můžete narazit na následující zástupce:
- přeslička rolní (Equisetum arvense),
- přeslička luční (Equisetum pratense),
- přeslička největší (Equisetum telmateia),
- přeslička bahenní (Equisetum palustre),
- přeslička lesní (Equisetum sylvaticum),
- přeslička jižní (Equisetum x meridionale),
- přeslička poříční (Equisetum fluviatile),
- přeslička pobřežní (Equisetum x littorale),
- přeslička různobarvá (Equisetum variegatum),
- přeslička zimní (Equisetum hyemale).
Největším druhem, s nímž se můžeme v současné době setkat, je jihoamerická rostlina Equisetum giganteum, která dosahuje do výšky 5–8 metrů. U nás pak se svými 2 metry dominuje přeslička největší, přičemž v Evropě, v severní Africe a jihozápadní Asii roste nominátní poddruh, zatímco ve východní Asii a v Severní Americe je to spíše přeslička největší Braunova. [1, 2, 3, 4, 5]
Přeslička rolní
V České republice se jako léčivka nejčastěji sbírá přeslička rolní (Equisetum arvense), což je vytrvalá výtrusná bylina, které se daří v nížinatých i podhorských oblastech. Setkat se nicméně můžete i s řadou lidových názvů, jako je například blivačka, bylina konevní, cídivka, divoké proso, chvost, kartáč, kočičí či koňský ocas, praslička, přaslena, třaslavice, přeslička léčivá nebo třeba přeslička polní.
Jak vypadá přeslička rolní?
Přeslička rolní, která se vyznačuje plstnatým oddenkem, obvykle dorůstá do výšky 10–70 cm. Typický je pro ni sezónní dimorfismus, což znamená, že na jaře vyrůstá nejprve fertilní (plodná) lodyha s výtrusnicovým klasem a v létě poté sterilní lodyha. Zatímco jarní lodyha pak bývá nevětvená, nezelená (spíše žlutavá až hnědavá) a pouze 10–20 cm vysoká, letní lodyha je zelená, mělce rýhovaná a přeslenitě větvená.
Střední dutina lodyhy zabírá zhruba třetinu jejího průměru a podobně jako u ostatních přesliček se v každé její uzlině objevuje pochva. Jde o bočně srostlé, přeslenitě uspořádané listy, které nahoře mají volné konce tvořící zuby pochvy. První článek přeslenu přitom v tomto případě bývá delší než lodyžní pochva na hlavním stonku, což odlišuje přesličku rolní od přesličky bahenní. Na vrcholu jarní lodyhy se pak nachází také elipsoidní výtrusnicový klas, kde výtrusy vznikají od března do května. [6, 7, 8, 9]
Možná záměna
Důležité je naučit se rozlišit léčivou přesličku rolní od jedovaté přesličky bahenní, která je první zmiňované rostlince velice podobná. Na rozdíl od ní ovšem obsahuje látky (jedovatý alkaloid palustrin, thiamináza, kyselina akonitová), které mohou způsobit otravu, což se stává především u dobytka. Mezi typické příznaky se řadí především průjmy, výrazný úbytek na váze nebo dokonce ochrnutí svalstva a výjimečně může konzumace této byliny vést až ke smrti.
Přeslička bahenní obecně roste spíše na vlhčích stanovištích, ale setkat se s ní můžete i na polích a druhotně se objevuje i na železničních náspech. Její lodyhy dosahují délky 10–50 cm, ve střední části bývají přeslenitě větvené nebo zcela nevětvené, jsou zelené a hluboce rýhované. Nefunguje zde však sezónní dimorfismus, takže se fertilní lodyha s výtrusnicovým klasem nijak výrazně neliší od lodyh sterilních.
Jedním ze spolehlivých rozlišovacích znaků je délka bazálního článku postranních větviček. Zatímco u přesličky rolní bývá tento článek delší než zubatá pochva, jež obklopuje stonek, v případě přesličky bahenní je naopak kratší. Kromě toho se liší i dutiny na řezu lodyhou, přičemž přeslička rolní má jednu velkou centrální dutinu s drobnými vedlejšími kanálky, ale u přesličky bahenní jsou vedlejší kanálky poměrně velké. [10, 11, 12]
Kde roste přeslička rolní?
Tato vytrvalá bylina je dnes rozšířená po celé Evropě i Asii (kromě tropických oblastí), ale roste i na mnoha místech Severní Ameriky (od Grónska a Aljašky až po jih Spojených států). Nepůvodní výskyt přesličky rolní pak lidé zaznamenali také na Novém Zélandu, v jihovýchodní Austrálii, v jižní Africe nebo třeba v Jižní Americe.
Na našem území (stejně jako na Slovensku) je přeslička rolní nejhojněji zastoupenou přesličkou. Roste v nížinách i horských oblastech, ale ve vyšších polohách je její výskyt spíše řidší. Pokud jde o konkrétní stanoviště, nejčastěji se objevuje jako polní plevel, ale můžete ji zahlédnout také na loukách, na železničních náspech, na okrajích cest nebo v lesích. [13, 14, 15, 16]
Obsažené látky
Přeslička rolní obsahuje především poměrně vysoký podíl kyseliny křemičité (až 7 %, z nichž je část rozpustná ve vodě), ale i řadu dalších důležitých látek. K těm patří například flavonoidní glykosidy (kvercetin, luteolin), steroidní saponiny, hořčiny, silice, třísloviny nebo organické kyseliny (kyselina jablečná). [17, 18, 19]
Jaké má přeslička rolní účinky?
V lidovém léčitelství má přeslička rolní své pevně dané místo již stovky let. Dříve se přitom tato bylina používala především jako prostředek k zastavení krvácení, ale lidé ji konzumovali také ve chvíli, kdy se u nich rozvinulo onemocnění ledvin, močového měchýře nebo trávicího traktu. Zevně pak sloužila k léčbě kožních obtíží, drobných poranění a lehkých omrzlin. [20, 21]
Ačkoliv se přeslička používá již po staletí, stále neexistuje dostatek vědeckých studií, které by její účinky jednoznačně potvrzovaly. Farmakologické výzkumy nicméně poukazují na antioxidační vlastnosti této byliny, což znamená, že dokáže chránit buňky před oxidativním stresem. Kromě toho má ale podle některých výzkumů také antimikrobiální, antivirotické, antimykotické nebo protizánětlivé účinky. [22, 23, 24, 25]
Přírodní diuretikum
Nať přesličky rolní bývá součástí různých diuretických čajů. Má totiž močopudné a svíravé účinky, takže podporuje vylučování moči a škodlivých látek z lidského organismu. Kromě toho pak studie naznačují, že by se přeslička rolní dala využít jako součást terapie močové inkontinence, urgence či nykturie. Může být prospěšná také při léčbě ledvinových onemocnění, jako jsou ledvinové kameny nebo zánět močové trubice, ale v této oblasti je stále nutné provést další výzkum. [26, 27, 28, 29]
Zdraví kostí a osteoporóza
Studie ve zkumavce z posledních let ukazují schopnost přesličky inhibovat osteoklasty a stimulovat osteoblasty. To znamená, že tato bylina může mít pozitivní vliv na zdraví kostí a jejich hojení. Její užívání by také mohlo být prospěšné u pacientů trpících nějakým onemocněním kostí, jako je například osteoporóza, která má na svědomí jejich řídnutí a přílišnou křehkost.
Vědci jsou přesvědčení, že přeslička rolní podporuje zdraví kostí především kvůli vysokému obsahu oxidu křemičitého. Ten má pozitivní vliv na hustotu a konzistenci kostní a chrupavkovité tkáně, jelikož zvyšuje syntézu kolagenu a zlepšuje vstřebávání a využití vápníku. Že může užívání přesličky bránit osteoporóze, potvrdila třeba studie na potkanech, ale je nutné provést další výzkum u lidí. [30, 31, 32, 33]
Podpora hojení ran
Výzkumy naznačují, že místní aplikace přesličky například v podobě mastí může podpořit hojení ran a kožních obtíží. Podle jedné studie, která zkoumala ženy po porodu, u nichž lékaři provedli epiziotomii (chirurgický nástřih), je tato bylina účinným pomocníkem při hojení, snižuje zarudnutí či otok a zároveň pomáhá zmírňovat nepříjemné bolesti.
Některé starší výzkumy pak potvrdily, že léčba pomocí přesličkové masti podporuje regeneraci kůže a lak na nehty s obsahem extraktu z přesličky zase pozitivně působí na nehtovou psoriázu. K ověření těchto pozitivních účinků je ovšem nutné provést další výzkum u lidí, který benefity přesličky rolní v dané oblasti potvrdí. [34, 35, 36, 37]
Podpora růstu vlasů
Aby toho nebylo málo, podle některých studií pozitivně ovlivňuje přeslička rolní vlasy i pokožku. Důležitý je zde pravděpodobně obsah antioxidantů, které pomáhají zpomalovat stárnutí vlasových vláken způsobené volnými radikály, a křemíku, jenž zmírňuje vypadávání vlasů a přispívá k jejich vyššímu lesku. Jelikož se ale většina výzkumů zaměřuje na přípravky, které obsahují směs většího množství látek, účinky přesličky samotné jsou stále nejasné. [38, 39, 40, 41]
Má přeslička nežádoucí účinky?
Jelikož stále není jasné, jakým způsobem může přeslička ovlivnit lidský organismus, je nutné její působení dále zkoumat. Z toho důvodu by se jejímu užívání měly vyhnout nastávající maminky i kojící ženy. Kromě toho se užívání přesličky nedoporučuje ani pacientům, kteří se potýkají s onemocněním ledvin nebo srdce, jedincům alergickým na nikotin či lidem, kteří zároveň užívají antiretrovirové léky předepsané pro léčbu HIV.
V jednom případě lékaři také zaznamenali, že užívání čaje z přesličky vyvolalo u pacientky pankreatitidu (zánět slinivky břišní), přičemž obtíže ustaly ve chvíli, kdy s jeho konzumací přestala. Zapomínat bychom ovšem neměli ani na to, že přeslička rolní má thiaminázovou aktivitu a dlouhodobý nebo příliš vysoký příjem této byliny může způsobit nedostatek vitamínu B1. Dále by pak přesličku neměli užívat lidé trpící cukrovkou nebo pacienti s nízkou hladinou draslíku. [42, 43, 44, 45, 46]
Využití přesličky
Zelené lodyhy přesličky rolní se sbírají zhruba od května do září. Následně se suší při teplotě nepřesahující 40 °C, přičemž správně usušenou bylinu poznáte tak, že zůstane zelená, bez zápachu a bez chuti. Přesličku pak uchovávejte v suchu či v uzavíratelných dózách a dejte si pozor na vyšší vlhkost vzduchu, která by mohla vaše zásoby poměrně rychle znehodnotit.
Vzhledem k tomu, jaké má přeslička účinky na lidský organismus, si rychle získala oblibu v lidovém léčitelství (ačkoliv její působení není dostatečně prozkoumané). V současné době se pak mezi nejčastější způsoby využití přesličky řadí především:
- čaj z přesličky,
- tinktura z přesličky,
- odvar z přesličky,
- mast z přesličky,
- obklady a parní zábaly,
- sedací koupele z přesličky,
- přesličkový sirup,
- kosmetika s přesličkou.
Pokud si chcete připravit přesličkový čaj, zalijte 1–2 lžičky sušené natě vroucí vodou (zhruba 250 mililitrů). Nálev pak nechte vylouhovat po dobu 10–15 minut a sceďte. Chcete-li si ovšem připravit přesličku ve formě odvaru, bylinu zalijte studenou vodou, zhruba 2–5 minut vařte a v uzavřené nádobě louhujte 10 minut. Čaj můžete užívat dvakrát až třikrát denně, ale ne dlouhodobě, jelikož by mohl mít negativní vliv na vaše zdraví. [47, 48]
Zdroje: healthline.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, mountsinai.org, webmd.com, verywellhealth.com, botany.cz, bylik.cz, bylinkyprovsechny.cz, britannica.com