Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci a způsob zacházení s ní primárně řeší zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Tento zákon stanoví především povinnost poskytovatele zdravotních služeb (lékaře) vést zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle platných právních předpisů. V uvedeném předpise není zakotveno, jakými způsoby se dokumentace musí uchovávat. Toto však lze dovodit z dikce samotného zákona o zdravotních službách a taktéž ze zákona o ochraně osobních údajů, který je rovněž důležitý v tom smyslu, že zdravotnická dokumentace obsahuje osobní a citlivé údaje o daném pacientovi. Lékař tedy musí předně zajistit ochranu osobních (citlivých) údajů pacienta, tzn. zajistit, aby údaje nebyly zpřístupněny jiné osobě než té, o které to přímo zákon stanoví. Taktéž musí lékař zajistit například splnění povinnosti zpřístupnit informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné, a to jak samotnému pacientovi, tak např. jinému zdravotnickému pracovníku, od něhož si pacient vyžádal konzultační služby ohledně svého zdravotního stavu.
Z výše nastíněných situací vyplývá, že lékař by měl dbát na to, aby byla (a) řádně ochráněna data pacienta, (b) aby zdravotnická dokumentace byla na vyžádání pacienta či jiných osob dostupná. Zákon ale výslovně nezakazuje lékaři uchovávat dokumentaci doma.
Objektivní odpovědnost lékaře
Co se odcizení dokumentace týče, pak je třeba předně uvést, že ztráta zdravotnické dokumentace je především zásahem do pacientova práva na ochranu osobních údajů. Podle zákona o ochraně osobních údajů se správního deliktu dopustí ten, kdo při zpracování osobních údajů nepřijme nebo neprovede opatření pro zajištění bezpečnosti tohoto úkonu. V případě porušení povinnosti chránit data pacientů a zajistit jejich bezpečné zpracování lékař odpovídá bez ohledu na zavinění, jedná se tedy o takzvanou objektivní odpovědnost. Z tohoto především vyplývá, že pokud bude dokumentace z ordinace lékaře odcizena, pak za toto odcizení nese odpovědnost samotný lékař (byť prokáže, že odcizení nezavinil).
O autorovi| odpovídá JUDr. Lenka Lamková, Ph. D.