Převratný objev: Ozáření zjistí za pár hodin

22. 8. 2014 8:14
přidejte názor
Autor: Redakce
Zcela novou a unikátní metodu měření dávky ionizujícího ozáření v těle člověka začnou na podzim královéhradečtí vědci testovat v praxi. Postupy, jak zjistit ozáření, už lékaři znají, ale jsou zdlouhavé a vyžadují velmi zkušený personál.


„Našli jsme metodu, která je časově méně náročná, jednoduchá a výkonná na objem vzorků,“ vysvětlil Aleš Tichý, vědecko­výzkumný pracovní Centra biomedicínského výzkumu v hradecké fakultní nemocnici.

Právě tam se výzkum po několika letech přestěhoval z Fakulty vojenského zdravotnictví díky i ročnímu grantu, který poskytl americký institut. „Nesmíte si ale plést zjišťování dávky ozáření s měřením dozimetrem. Ten se používá hlavně preventivně, když chceme zjistit, zda je místo bezpečné. A hlavně osobní dozimetry běžná populace nemá k dispozici,“ vysvětlil Tichý.

Jednoduché, efektivní
Pokud už je člověk vystaven záření, je nutné pro jeho léčbu vědět, jak velká dávka se mu do těla dostala.
Vědci přišli na jednoduchou metodu. Pacientovi stačí vzít pár mililitrů krve a z nich oddělit bílé krvinky, případně odebrat sliny. Právě na nich se ozáření nejvíce projevuje. „Zaměřili jsme se na DNA v mitochondriích. To jsou takové malé elektrárničky na výrobu energie, změny zde zůstávají nejdéle a dají se kvantifikovat,“ dodal vědec. Vše lze zvládnout za několik hodin oproti dřívějším dnům.

Stejnou informaci mohou lékaři zjistit také ze zubní skloviny nebo střev. To by ale vyžadovalo větší zásah do lidského těla.

Odborníci potřebují pro svůj výzkum ideálně reálné prostředí, nikoliv zvířecí model. Dobrovolně ozářit se ale žádný člověk nenechá. Domluvili se proto s hradeckým oddělením onkologie, kde oslovili dvacet pacientů, které čeká léčba ozářením.

„Získáme tak vzorky před ozářením, během něj i po něm. Výsledky pak porovnáme se starou metodou. Také budeme vědět od lékařů, jaké dávce radiace pacienty vystavili,“ uvedl Tichý.

Podle jeho slov se budou snažit získat i další pacienty, metodu vylepšit a patentovat ji. V budoucnu by tak mohla pomoci například při haváriích v jaderných elektrárnách, specializovaných zdravotnických či energetických nukleárních odděleních nebo při vojenském konfliktu.

Na projektu se bude podílet dvacet lidí, osm z nich v Hradci Králové. Zbývající ve Španělsku a Anglii, kam hradečtí vědci budou posílat zamražené vzorky na další analýzu.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?