Podle ní by zvyšující se rezistence bakterií na antibiotika mohla vést k tomu, že některé nemoci se po desítkách let pro lidi zase stanou smrtelnými.
Fakt, že nadužívání antibiotik vede k jejich neúčinnosti, je známý už delší dobu. Nyní ale odborníci varují, že účinek ztrácejí i přípravky do nedávna považované za „antibiotika poslední záchrany“ při život ohrožujících infekcích. Týká se to například širokospektrálních antibiotik karbapenemů používaných proti bakteriím klebsiella a e.coli, které způsobují například zápal plic či záněty močových cest.
„V mnoha státech účinkují karbapenemy jen asi u poloviny pacientů nakažených klebsiellou,“ uvádí zpráva WHO. To ohrožuje i těžce nemocné pacienty na jednotkách intenzivní péče či malé děti, u nichž se tato silná antibiotika v těžších případech nasazují.
Podobná je situace v léčbě infekcí močového ústrojí, kde u více než poloviny pacientů už nezabírají antibiotika ze skupiny fluorchinolonů, která byla ještě v 80. letech vysoce účinná. Také pro nemocné s kapavkou je nyní mnohem těžší najít správný lék, protože někteří pacienti nereagují na léčbu hojně používanými cefalosporiny třetí generace.
„Pokud společně nezahájíme rychlou a koordinovanou protiakci, zamíří svět do postantibiotické éry, kdy se běžné infekce i menší zranění, která jsme dokázali po desetiletí úspěšně léčit, stanou zase smrtelnými,“ varoval zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda.