„Bylo by dobré, kdyby vláda nedělala tento krok v krizi a pokud ano, aby na to poslala krajům peníze,“ uvedla Jana Ryšánková, radní kraje, která má sociální oblast na starost.
Souhlasí s ní i Pavol Dobiš ředitel ústeckých Domovů pro osoby se zdravotním postižením. „Je to ale dáno zákonem, musíme to tedy vyřešit, i když nám to dělá potíže,“ konstatoval ovšem.
Řešení je také omezení sester
Jedno řešení by se nabízelo - řešit nedostatek peněz tím, že by se omezil počet sester, které ústavy zaměstnávají. To ale nejde. Jak vysvětlil Dobiš, sestry v některých zařízeních být musí. Vše záleží na klientech a zdravotních potížích, které mají. „Pokud klient potřebuje úkony, které předepíše lékař a jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pak je musí provádět školený zdravotnický personál,“ vysvětlil.
Kraji tak nezbývá, než sáhnout ještě drastičtěji na peníze, které zbyly pro použítí jinde. Už letos snížil příspěvkovým organizacím dotace na provoz o tři procenta, příští rok to bude až o deset. Odebere tedy ještě část z těch určených v ústavech na opravy a investice. „Opravy bude řídit kraj,“ sdělila Ryšánková.
Dalším problémem je, že se podle Ryšánkové ještě víc prohloubí rozdíly mezi platy zdravotních sester a ostatního personálu. Mzdy jsou v sociální oblasti už tradičně velmi nízké, přestože péče o postižené nebo nemohoucí lidi je službou státu občanům.
„Vloni byl průměrný plat v ústavech sociální péče 16 988 korun, včetně manažmentu,“ informoval Petr Severa, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví krajského úřadu.
První úpravu v těchto zařízeních udělala vláda letos na jaře, kdy od dubna zrušila nejnižší platovou třídu a nejhůře placenému personálu tak zvýšila mzdy o 17 procent.
“ Myslím, že takováto rozhodnutí by vláda měla přijímat až po konzultaci s kraji, které mají ústavy na starosti, i ve spolupráci s řediteli těchto zařízení. Vědí, co se tu děje,“ dodala Ryšánková.
Dagmar Cestrová, Regionální deník