Podle lékařů mohou být infikovaných v ČR tisíce, možná i statisíce osob.
„Lidé, kteří vědí, že v té době krev dostali, by se měli dát okamžitě vyšetřit,“ řekl Právu docent Petr Urbánek ze 4. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Rok 1992 je podle něj zlomový.
„Teprve od tohoto data se v ČR krev dárců krve, orgánů a tkání před odběrem k transfúzi a transplantaci pravidelně vyšetřuje na žloutenku typu C. Nákaza je již tedy touto cestou téměř vyloučena,“ informoval Urbánek, který je specialistou na virové hepatitidy.
Před rokem 1992 bylo v naší republice nejrizikovějším faktorem pro vznik hepatitidy C přijetí krevního derivátu.
„Je pravděpodobným zdrojem této infekce zhruba u 50 procent lidí, kteří infekci před rokem 1992 dostali. Pokud se na celou záležitost podíváme z počtu podaných transfúzí, pak jen asi deset procent jich bylo zdrojem hepatitidy typu C. Ne každá krevní transfúze je tedy potenciálním rizikem pro vznik infekce,“ ujistil Urbánek.
Lidé by se měli zajímat u svého ošetřujícího lékaře, zda v době lékařského zákroku před rokem 1992 krev dostali nebo ne. V lékařské dokumentaci, která člověka provází celý život, tyto záznamy musejí být uvedeny. To se týká i rodiček. Pokud krev dostali, měli by okamžitě podstoupit speciální testy.
„Je nutné udělat specifické vyšetření na stanovení protilátek vůči hepatitidě C. To může udělat jakákoli hygienická stanice nebo i praktický lékař. Je to vyšetření specifické. Žádné jiné tuto výpovědní hodnotu nemá, tedy ani jaterní testy,“ upozornil Urbánek.
Test na vyžádání pacienta stojí 200 až 300 korun. Člověk pak ale bude mít jistotu, že není hepatitidou nakažen.
Naopak chronická infekce může vyvolat zánět jater, který u třetiny pacientů přechází do cirhózy, tedy ztvrdnutí jater. Očkování vůči této chorobě zatím neexistuje a zdá se, že nebude k dispozici ani v průběhu příštích patnácti let.
Lékaři už ale mají účinné přípravky. Během uplynulých deseti let úspěšnost léčby hepatitidy stoupla z původních pěti na osmdesát procent.
Radka byla v roce 1985 v šesti letech operována na slepé střevo a dostala krev. „Po 17 letech jsem najednou byla moc unavena. Rodiče přítele jsou lékaři. Poslali mne na testy a zjistilo se, že mám hepatitidu C. Od té doby se léčím a už se cítím lépe,“ svěřila se Právu Radka.
Nejúčinnější ochranou před žloutenkou typu C, která se přenáší krví, je vyvarovat se rizikového chování. Nákazou jsou nejvíce ohroženi uživatelé drog, kteří dnes tvoří až 60 pocent nakažených.
Nemoc se může přenést i sexuálním stykem a používáním předmětů, jež mohou být kontaminovány krví, jako jsou například zubní kartáčky, holicí strojky či tetovací jehly.
Zejména mladým lidem je určena osvětová kampaň, která v Česku odstartuje v září. Informační letáky a plakáty o prevenci budou ve školách, studentských ubytovnách, hudebních klubech, zdravotnických zařízeních i v centrech pro uživatele drog.
Václav Pergl, Právo