Každý člověk v životě prochází řadou rolí, které jsou spojeny místem jeho pobytu, se společností, v níž se nachází, s funkcí, kterou zastává (Géringová, 2011).
V dnešním ošetřovatelství sestra nepřetržitě plní různé role, které se navzájem prolínají a jedna druhou doplňují (Magurová, Majerníková, 2009). Poznání vlastní role je pro sestru velmi důležité.
Východiska řešené problematiky
Slovo „mentor“ pochází z řečtiny. Mentor je člověk, který svými zkušenostmi a znalostmi zastává roli rádce.
Sestra mentorka vede, radí a povzbuzuje studenty nebo nové ses try v klinické oblasti či vzdělávání. Sleduje odbornou praxi studentů, dohlíží na standard péče poskytované studenty, sleduje jejich dosavadní zkušenosti při klinické výuce (kolektiv autorů, 2007). Sestra mentorka je sestrou, která nám svou moudrostí, erudovaností, charakterovými vlastnostmi pomáhá rozvinout dosavadní vědomosti a dovednosti (Škrlovi, 2003). Mentor je důležitý pro podporu učení, k propojení teorie s praxí, pro sdílení zkušeností, má konstruktivní názor, je vzorem, odevzdává svůj odkaz jiným osobám, poskytuje vhodnou znalostní základnu pro rozvoj pracovních dovedností ve vyučování (Gopee, 2011). Schopný mentor vede, předává svoje zkušenosti i kontakty, vyjadřuje zájem a má schopnost motivovat a energetizovat svého „žáka“. Mentor nám pomáhá překlenout potíže v životě nebo učinit důležitá rozhodnutí. Mentor je ochoten nás vést k profesionální excelenci, nabídnout nám nové nápady, myšlenky nebo koncepce. Každý z nás může někdy potřebovat radu a podporu mentora. Proto bychom měli považovat za přednost, jestliže my sami můžeme být v některé oblasti mentory jiným lidem. Mentory je nutné „pěstovat“ (Škrlovi, 2003).
Profese sestry je velmi náročná a může být vykonávána pouze osobami, které podléhají přísným požadavkům vymezeným zákonnými a podzákonnými normami. Je to povolání, jehož výkon je spojený s možností ohrožení zdraví a životů jiných lidí, proto musí být regulováno právními normami. Evropská unie se snaží kritéria pro výkon sesterského povolání v členských zemích sjednotit, vydává jednotné směrnice, jimiž se jednotlivé státy řídí (Staňková, 2002).
Metodické pokyny pro sestru mentorku v České republice jsou uvedeny ve vyhlášce č. 39/2005 Sb. Ve Slovenské republice žádný metodický pokyn pro sestru mentorku neexistuje.
Sestra musí znát svůj obor
Kompetence sestry jsou dány legislativou. V České republice je upravuje vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Kompetence pro sestru mentorku je dána § 3 písm. e (vyhláška 55/2011, s. 484, částka 20).
Ve Slovenské republice kompetence sestry upravuje Vyhláška 364/2005 Z. z. - určuje rozsah ošetřovatelské praxe poskytované sestrou samostatně. Kompetence sestry mentorky částečně určuje § 2, písm. p) vyhlášky 364/2005 Z. z., 2005, s. 2.
Mentorství je nový způsob zajištění praktické výuky v ošetřovatelství prováděné ve zdravotnických zařízeních. Tento trend přispívá ke zlepšení kvality přípravy sestry na pracovní pozici (Gulášová, Gerlichová, Kvasnicová, 2007). Vzdělávání mentorů probíhá formou kurzů pro mentory klinické praxe, jsou realizovány zejména prostřednictvím vysokých škol. Obsah kurzu může být rozdílný podle vzdělávacích institucí. (Krátká a kol., 2006). Při výchově a vzdělávání sester je prioritní formování osobnosti studenta s důrazem na jeho znalosti, dovednosti, postoje a návyky v souvislosti s odborností a také s ohledem na bio-psycho-sociální aspekt. Přímý kontakt studenta s pedagogem a návaznost teorie a praxe může mít pozitivní vliv na psychiku studenta, jakož i na rozvoj jeho sebedůvěry a komunikačních schopností v oboru, což také není nezanedbatelný aspekt vzdělávání (Červeňanová, 2013).
Sestra v pozici učitele je rozhodujícím prvkem ve vyučovacím procesu. Má-li efektivně plnit svou roli mentorky, musí důkladně znát svůj obor, mít dobrou pedagogickou průpravu a odborné, pedagogické i vše obecné vzdělání. Měla by být expertem ve svém oboru (Kalhous, Obst, 2009). Profesní kompetence jsou dílčím předpokladem pro výkon profese pedagoga. O získání těchto kompetencí se učitel snaží ovládnutím znalostí základů didaktiky, psychologie, životními zkušenostmi, sebereflexí (Podlahová a kol., 2012). Pro zabezpečení efektivního vzdělávání je důležité, aby sestra disponovala vědomostmi z pedagogiky, edukace, měla nejnovější poznatky z oboru a dokázala je aplikovat v praxi (Matišáková, 2007). Kromě toho je žádoucí, aby znala legislativu, která ošetřovatelství dává právní uznání, chrání praxi sester a vymezuje hranice, v nichž se sestry pohybují (Dimunová, Zamboriová, Bérešová, 2014).
Pár slov o komunikaci
Komunikace hraje významnou roli a řadíme ji k nejdůležitějším dovednostem člověka. Tuto dovednost lze kdykoli během života člověka rozvíjet (Venglářová, Mahrová, 2006). Efektivní komunikace působí nejen na naše soukromé vztahy, ale ovlivňuje i vztahy profesní a ostatní. Sestra ve svém povolání musí prokázat speciální dovednosti. Vyřčené slovo lze jen těžko vzít zpátky. Slovem můžeme pohladit, potěšit, ale i ponížit a ublížit, to musí mít každý zdravotník na paměti. Komunikačním dovednostem se proto studenti učí již v rámci odborné praxe ve zdravotnických zařízeních (Zakopčanová, 2011). S tím souvisí pedagogická komunikace, což je specifická forma sociální komunikace. Každý učitel musí komunikovat tak, aby se komunikace stala efektivním prvkem, který vyvolává a podporuje práci studentů při učení (Kalhous, Obst, 2009). V těch oborech, kde je třeba zajistit, aby studenti používali odbornou terminologii specifickou pro daný obor, je třeba, aby učitel tuto terminologii používal, ovšem za předpokladu, že ji všichni studenti ovládají, a dbá, aby studenti terminologii používali (Fontana, 2010). Upravenost učitele podtrhuje kultivované působení na studenty, odráží jeho osobnost, má velký vliv na první dojem (Venglářová, Mahrová, 2006). Důležitým aspektem při komunikaci je zpětná vazba mezi učitelem a studentem. Při komunikaci se mohou objevit i překážky, které ji ztěžují. Mezi ně můžeme zařadit používání odborných termínů, které studenti neznají, přehnané tempo vyučování, nadměrné používání cizích slov, prostředí, kde komunikace probíhá (Petty, 2008).
Cíle, soubor a metody průzkumu
Cílem našeho průzkumu bylo v Nemocnici Znojmo, p. o., a ve Fakultní nemocnici Trenčín zjistit pohled sester na roli mentorky. Dílčí cíle jsme zaměřili na zjištění, jaké by sestra mentorka měla mít charakterové a profesní vlastnosti a zda se sestry ztotožňují se všemi svými rolemi. Soubor se skládal ze dvou skupin respondentů. První tvořilo 100 ses ter zaměstnaných v Nemocnici Znojmo, p. o. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií byla kategorie 30-39 let (32 %). Délku praxe 11-20 let uvedlo 30 % sester a délku praxe 21-30 let pak 30 % respondentek. Nejčastějším vzděláním v této skupině bylo SZŠ s maturitou (uvedlo ji 90 % sester), pouze 5 % z nich uvedlo vysokoškolské vzdělání 1. stupně. Druhou skupinu tvořilo 100 sester pracujících ve FN Trenčín. Největší skupinu tvořila věková kategorie 30-39 let (39 %). Délku praxe 21-30 let uvedlo 31 % sester. Nejvíce sester (80 %) absolvovalo SZŠ s maturitou, s VŠ 1. stupně bylo 24 % dotázaných, s VŠ vzděláním 2. stupně 24 % sester a jiný druh vzdělání uvedla 2 % respondentek. Na získání údajů pro naplnění cílů výzkumu jsme použili empirickou metodu - dotazník vlastní konstrukce. Návratnost dotazníků byla 100%. Výsledky
Náš dotazník byl zaměřen na celkem 5 oblastí zkoumání.
Ztotožnění sester s jejich rolemi a jejich pohled na sestru mentorku ukazuje tab. 1.
Z tabulky vyplývá, že s rolí mentorky se v Nemocnici Znojmo ztotožnilo 73 % dotázaných, ve FN Trenčín 87 %. S pojmem „sestra mentorka“ se ve své praxi setkalo 85 % respondentů v Nemocnici Znojmo a 93 % ve FN Trenčín. Na otázku, zda musí mít sestra mentorka kurz pro mentorky, odpovědělo 58 % dotazovaných v Nemocnici Znojmo a 66 % ve FN Trenčín, že sestra mentorka nemusí mít kurz pro mentorky, pokud je odborníkem ve svém oboru a je ochotná předávat své zkušenosti studentům, viz tab. 2.
Certifikovaný kurz pro mentorky ve FN Trenčín absolvovalo pouze 12 respondentů. 8 z nich jako důvod uvedlo touhu kurz absolvovat a pracovat jako sestra mentorka. V Nemocnici Znojmo kurzem pro mentorky neprošla ani jedna sestra.
Odpovědi na otázku, jaký druh motivace by vedl respondenty k absolvování kurzu pro mentorky, podává tab. 3.
V Nemocnici Znojmo uvedlo 49 % dotázaných, že nechtějí absolvovat kurz pro mentorky ani jako mentorka pracovat. Touhu kurz mít a pracovat jako mentorka uvedlo 23 % respondentů. Ve FN Trenčín téměř 33 % sester uvedlo, že absolvovat kurz ani pracovat jako mentorka nechtějí. Ovšem 28,41 % respondentů uvedlo, že motivací k absolvování kurzu by bylo finanční ohodnocení zaměstnavatelem.
Z tab. 4 vidíme, jaký přínos má sestra mentorka pro praktickou výuku studentů.
91 % dotázaných v Nemocnici Znojmo a 94 % ve FN Trenčín se pak shodlo na tom, že pokud sestra mentorka na oddělení je, organizuje praxi a dohlíží na studenty. Na otázku, jaká by sestra mentorka měla být, odpovídá tab. 5. 100 % sester v Nemocnici Znojmo a 94 % ve FN Trenčín se shodlo, že mentorka by měla být odborníkem ve svém oboru, trpělivá, čestná, empatická, schopná motivovat studenty, mít pedagogické zkušenosti a být vzorem ve všech oblastech.
Závěr
Každá sestra ve své profesi plní řadu rolí, s nimiž by se měla ztotožnit. V Nemocnici Znojmo se v průměru 71,25 % sester ztotožnilo s většinou svých rolí, ve FN Trenčín to bylo 82,87 %.
Cílem našeho příspěvku bylo zjistit pohled sester na roli sestry mentorky a porovnat názory sester v Nemocnici Znojmo, p. o., a ve FN Trenčín. Z výsledků vyplynulo, že sestra mentorka je velmi důležitá pro praktickou výuku, zejména v poslední době. Je to odborník ve svém oboru, který spolupracuje s pedagogy ze vzdělávacích ústavů a organizuje praktickou vý uku v ošetřovatelství, nahrazuje pedagoga. Bohužel někdy chybí motivace k tomu, aby sestry tuto roli ochotně plnily. Pokud je sestra mentorka ztotožněná se svou rolí, kterou efektivně plní, je vzorem nejen pro studenty, ale i pro ostatní personál. Je to velký potenciál, díky němuž se může formovat nová generace zdravotníků.
Literatura u autorek
Monika Zakopčanová, Nemocnice Znojmo, p. o., Katarína Gerlichová, Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne monika.zakopcanova@nemzn.cz
Tab. 1 Ztotožnění se sester s jejich rolemi
Možnosti Nemocnice Znojmo FN Trenčín
n % n %
Pečovatelka 99 99,00 100 100,00
Edukátorka 99 99,00 97 97,00
Komunikátorka 95 95,00 98 98,00
Mentorka 73 73,00 87 87,00
Advokátka 48 48,00 59 59,00
Manažerka 58 58,00 84 84,00
Nositelka změn 64 64,00 72 72,00
Výzkumnice 34 34,00 66 66,00
Tab. 2 Sestra mentorka a kurz pro mentorky
Možnosti Nemocnice n Znojmo % FN n Trenčín %
Ano, je nutné, aby měla pedagogickou průpravu 31 31,00 26 26,00
Nemusí, předávat pokud své zkušenosti je odborníkem studentům ve svém oboru a je ochotná 58 58,00 66 66,00
Nemohu posoudit, zda je to potřeba 11 11,00 8 8,00
Celkem 100 100,00 100 100,00
Tab. 3 Druhy motivace sester k absolvování kurzu pro sestry mentorky
Možnosti Nemocnice n Znojmo % FN n Trenčín %
Finanční ohodnocení zaměstnavatele, když ho absolvuji 16 16,00 25 28,41
Volno poskytované zaměstnavatelem na kurz 3 3,00 5 5,68
Úplné hrazení kurzu zaměstnavatelem 9 9,00 15 17,05
Má touha mít kurz a pracovat jako mentorka 23 23,00 14 15,91
Nemám žádnou touhu mít tento kurz a pracovat jako mentorka 49 49,00 29 32,95
Celkem 100 100,00 88 100,00
Tab. 4 Přínos sestry mentorky pro praktickou výuku studentů
Možnosti Nemocnice n Znojmo % n FN Trenčín %
Určitě ano 78 78,00 74 74,00
Spíše ano 17 17,00 21 21,00
Spíše ne 0 0,00 1 1,00
Určitě ne 0 0,00 1 1,00
Nemohu posoudit 5 5,00 3 3,00
Celkem 100 100,00 100 100,00
Tab. 5 Jaká by měla být sestra mentorka
Možnosti Nemocnice n Znojmo % n FN Trenčín %
Odborník ve svém oboru, trpělivá, čestná, empatická,
schopná motivovat studenty, reálným vzorem ve 100 100,00 94 94,00
všech oblastech, mít pedagogické zkušenosti
Sestra, která je ochotná se vzdělávat 49 49,00 35 35,00
Sestra, která je vtipná, jemná a tvořivá 18 18,00 10 10,00
Sestra, která řeší problémy konfliktem, je zlá
a nepřátelská 0 0,00 0 0,00
Sestra, která je podrážděná a skleslá, hrubá 0 0,00 0 0,00