Pracuji jako zdravotní sestra na plicní klinice ve fakultní nemocnici. Má právo zaměstnavatel v souvislosti s novým zákoníkem práce zrušit příplatky za ztížené pracovní prostředí (tzv.riziko)? Děkuji za odpověď. Nováková Marta
JUDr. Dominik Brůha, Advokátní kancelář Brůha, bruha@akbr.cz
Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že v souvislosti s novým zákoníkem práce, tj. zákonem č. 262/2006 Sb. skutečně došlo ke změnám v oblasti poskytování příplatků k platu i ke mzdě. To se týká i příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, u něhož došlo oproti předchozí právní úpravě (nařízení vlády č. 252/1992 Sb.) k určitému zúžení okruhu zaměstnanců, kterým na tento příplatek vzniká nárok.
Jestliže jste zaměstnána ve fakultní nemocnici, pak se vzhledem k § 109 odst. 3 zákoníku práce jedná o odměňování platem (nikoli mzdou) a v souvislosti s tím řeší poskytování příplatků za práci ve ztíženém pracovní prostředí dva nové právní předpisy, a sice
• nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a dále
• nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. stanovuje ve vztahu ke ztíženému pracovnímu prostředí výši příplatku, která se může pohybovat v rozmezí 400 až 1400 Kč měsíčně. Z pohledu dotazu je ovšem důležitější druhé z uvedených nařízení vlády, tedy nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Z tohoto nařízení vlády lze totiž dovodit, zda má zaměstnanec vůbec nárok na poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Konkrétně § 6 stanoví, že ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Ztěžujícím vlivem se pak rozumí konkrétní vlivy přesně specifikované v § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Těmito vlivy jsou např. prach a chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace stanovené zvláštním právním předpisem, dále se jedná např. o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity či vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou přesně stanovené viry a jejich genetické mutace.
Ze shora uvedených důvodů by si tedy zaměstnanec měl nejprve prověřit sjednaný druh práce a na něj případně navazující pracovní náplň a obojí porovnat s dikcí § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. V případě, že v souladu s pracovní smlouvou vykonává zaměstnanec takové práce, které obnášejí byť jen některá z rizik výslovně citovaných v uvedeném nařízení vlády, pak by měl na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nárok. V opačném případě bohužel nikoli.