O co se jedná? Klientům a obyvatelům zařízení sociální péče se poskytuje kromě péče sociální i péče zdravotní. Lékařská péče je zajišťována externě praktickými lékaři a ambulantními speciality. Péče ošetřovatelská je zajišťovaná zejména zdravotními sestrami, které jsou zaměstnankyněmi těchto zařízení. Jimi poskytovaná ošetřovatelská péče není hrazena ze zdravotního pojištění, ačkoli obyvatelé, kteří žijí v zařízeních sociální péče mají nárok na úhradu zdravotní péče, tedy i ošetřovatelské, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V uplynulém období se touto problematikou zabývala meziresortní komise MZ ČR a MPSV ČR pod vedením náměstků ministrů. Výsledky práce komise byly promítnuty do původních návrhů, nejen zákona o sociálních službách, ale i do návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, který předpokládal doplnění zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tento návrh má řešit poskytování a úhradu ošetřovatelské péče v zařízeních sociální péče.
Návrh vzájemných registrací
Návrh zákona dále předpokládá možnost vytvoření zdravotně sociálních lůžek v nemocnicích. Jeho smyslem je řešit pobyt pacientů v nemocnicích v případě, že pominou důvody k hospitalizaci ze zdravotních důvodů. V současné době náklady na sociální pobyty nesou ke své tíži nemocnice nebo zdravotní pojištění.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se v průběhu celého legislativního procesu vyjadřoval k různým variantám znění návrhu zákona. Naposledy ve chvíli, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR zaujalo k výslednému návrhu, který byl přijat tripartitou, zamítavé stanovisko a prosadilo změny do znění vládního návrhu zákona, které by podle našeho názoru nevedly k řešení výše uvedené problematiky. Navržené změny ze strany MZ ČR by měly negativní dopad do poskytování zdravotně sociální péče v ČR.
Předpokládají, že zdravotnická zařízení by musela požádat o registraci zařízení sociálních služeb a zařízení sociálních služeb o registraci na zdravotnická zařízení. Tato skutečnost by vedla ve svých důsledcích k tomu, že by vznikala další síť zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, paralelně vedle současně existujících.
Uvedený princip vzájemných registrací by ve svých důsledcích nevedl k optimalizaci sítě zdravotnických zařízení, nýbrž k pravému opaku. Návrh vedoucí k povinnosti zařízení sociálních služeb mít registraci zdravotnického zařízení obsahuje i návrh zákona o zdravotní péči, který je již také projednáván v Parlamentu ČR. Původní návrh zákona řešil dočasný pobyt pacienta v nemocnicích, zatímco navrhovaná změna by prakticky donutila nemocnice zřizovat zařízení sociální péče pravděpodobně formou domova důchodců.
Logika pozměňovacího návrhu
Po projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně ČR v prvním čtení se změnami, s nimiž Odborový svaz nesouhlasil, připravil pozměňovací návrh. Na znění tohoto návrhu spolupracoval se skupinami poskytovatelů, uživatelů a zdravotních pojišťoven. Návrh byl předložen na jednání Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a byl přijat. Tento pozměňovací návrh vrací znění návrhu zákona do původního znění, které Odborový svaz podporuje a které vychází ze závěrů meziresortní pracovní skupiny. Návrh by měl zajistit úhradu defi novaného rozsahu ošetřovatelské péče, která je poskytována v zařízeních sociální péče, ze zdravotního pojištění. Zároveň by měl také vést k tomu, že sociální pobyty pacientů v nemocnicích nebudou hrazeny ze zdravotního pojištění. Úspora, která vznikne ve zdravotním pojištění, pak může být použita na úhradu ošetřovatelské péče v zařízeních sociální péče.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče dlouhodobě věnuje pozornost této problematice a bude i nadále sledovat, jakými cestami se návrh zákona o sociálních službách bude dále ubírat.
O autorovi: Bc. Iva Merhautová členka Výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR