Lékaři mohou zatím využívat nejednoznačnosti současného zákona o zdravotní péči
Pokud nemocnice zamlčuje některé důležité informace, pacient má jen malou šanci zjistit pravdu o svém zdravotním stavu.
Má pacient nárok nahlédnout do vlastní zdravotnické dokumentace nebo si část opsat? Zákon č.20/1966 nechává prostor pro odlišné interpretace. Říká, že pacient má právo na poskytnutí veškerých informací vedených o jeho osobě. Co ale konkrétně znamená „poskytnutí veškerých informací“, si zástupci ministerstva zdravotnictví a právníci vykládají různě.
„Forma sdělení informace není předpisem stanovena. Je na zvážení lékaře, jakým způsobem budou informace ze zdravotnické dokumentaci sděleny. Plně se to týká i pořizování kopií dokumentace. Pacient tedy má právo být o svém zdravotním stavu poučen, nikoliv však, že by lékař byl povinen poskytnout dokumentaci k nahlédnutí nebo kopírování,“ odpovídá Pavel Březovský, ředitel odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví.
Podle advokátky Jany Marečkové se ale stávající zákon dá interpretovat jinak. „Zdravotnická dokumentace je ze zákona definována jako informace o pacientově onemocnění, o průběhu a výsledku vyšetření a léčení. Jestliže má pacient právo na informace ze své dokumentace, je evidentní, že má právo znát všechny tyto informace.“ K této interpretaci se přiklání také právník Ondřej Dostál.
„Ministerstvo a většina nemocničních právníků však tento zákon vykládá velmi úzce. Právo pacienta na informace v praxi znamená, že lékař pacientovi „převypráví“ obsah dokumentace, avšak nemusí pacienta nechat do ní nahlédnout.
Úplnost sdělení lékaře a tedy i správnost medicínského postupu se tím stává z pozice pacienta nepřezkoumatelnou,“ poznamenává Dostál. Právník upozorňuje, že i tak by se pacient mohl dožadovat úplného výpisu z dokumentace.
„Každý člověk má právo na přímý přístup k osobním údajům, které o něm někdo jiný vede nebo sbírá. Tento princip upravuje úmluva o biomedicíně i takzvaná evropská ústava,“ uzavírá právník.
Ústní podávání informací má totiž pro pacienta i pro lékaře velkou nevýhodu. Pacient odchází z ordinace jen s částečnými údaji, často jim z odborného hlediska nerozumí, a tak si je ani nedokáže přesně zapamatovat, natožpak tlumočit svým blízkým či jinému odborníkovi. Naproti tomu jasná a úplná písemná zpráva chrání i lékaře před případnou stížností pacienta.
Argumenty odpůrců novely zákona
Ministerstvo zdravotnictví chce v tomto pololetí předložit návrh na změnu zákona o zdravotní péči. Pacienti by měli mít větší práva než dnes.
Lékaři by byli mimo jiné povinni dovolit pacientovi, aby si pořídil přesné kopie kompletní zdravotní dokumentace.
Novela zákona má ale své odpůrce. Jsou mezi nimi i někteří nemocniční právníci. Obávají se, že větší práva pacientů mohou za jistých okolností samotného pacienta poškodit.
Právnička Fakultní nemocnice Brno Lenka Holzerová proZdraví.Euro.cz letos v únoru napsala: „Mám obavu, zda je každý pacient připraven přijmout informace ve zdravotnické dokumentaci s plnou odpovědností. Pravdivým popisem anamnézy se lékař vystavuje riziku fyzického napadení. Je opravdu v zájmu pacienta plná informovanost…?“ (plnou verzi článku najdete na ZDE)
Pátrání po vlastní dokumentaci
Praxe ukazuje, že současná právní úprava přístupu pacienta k dokumentaci funguje spíše ve prospěch lékařů než nemocných. Na redakciZdraví.Euro.cz se obrátil pacient Julius Wolf, který byl operován právě ve Fakultní nemocnici Brno.
| SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY: |
|---|
|
Necháváte pacienty nahlédnoutdo jejich dokumentace? O důležitosti zdravotní knížky Pacient má mít větší práva |
Ptá se, proč nemá právo získat kompletní údaje o průběhu laparoskopické operace jícnu, kterou podstoupil před pěti lety. Přestože mělo jít o miniinvazivní výkon, lékaři evidentně otevřeli břišní dutinu klasickým řezem (zůstala mu šestnácticentimetrová jizva). Wolf dodnes nedostal od nemocnice informace, které by zřejmé komplikace při operaci vysvětlovaly.
„Když jsem se probral z narkózy, bylo mi řečeno, že mě lékaři asi tři hodiny dostávali zpět na tento svět. Do dneška nevím, co se na sále stalo. Zpráva z nemocnice se o tom vůbec nezmiňuje. Kdybych neměl před dvěma lety potíže, pro které jsem byl vyšetřován na chirurgii, vůbec bych nezjistil, že moje dokumentace chybí,“ popisuje svůj případ Wolf.
V propouštěcí zprávě, kterou máZdraví.Euro.cz k dispozici, není o komplikacích při operaci žádná zmínka. V kolonce průběh operace stojí pouze: „Pacient přijat k operaci hiátové kýly. Peroperačně pro pokles saturace provedena bronchoaspirace s odsátím zátky…“ Julius Wolf přitom kompletní dokumentaci potřebuje pro posouzení nároku na invalidní důchod a především jako podklad pro další adekvátní léčbu.
Proč nemocnice neuvedla v propouštěcí zprávě všechny okolnosti léčby? Již výše citovaná právnička nemocnice FN Brno Lenka Holzerová odpověděla: “Záznamy v dokumentaci popisují průběh léčby. Zdravotnická dokumentace je majetkem nemocnice.“ Proč ale nejsou ve zprávě zmíněny okolnosti evidentních komplikací průběhu operace, právnička nesdělila.
„Je vůbec jisté, že tu jizvu má? A že ji má po operaci v naší nemocnici?“ odpověděla na dotaz, za jakých okolností došlo k otevření břišní dutiny klasickým řezem.
Právník Ondřej Dostál upozorňuje, že pokud je pacient přesvědčen, že nemocnice nezaznamenala do dokumentace všechny nutné údaje, může podat stížnost k České lékařské komoře.
S tím souhlasí také advokátka Jana Marečková. „Pokud by dokumentace byla nekompletní, nemocnice by porušila svou povinnost stanovenou zákonem. Předem ale upozorňuji, že důkazní pozice pacienta ohledně nekompletnosti dokumentace je mírně řečeno nedobrá.“
Iva Bláhová – Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz