Stále se zvyšující požadavky na kvalitu poskytované zdravotní a sociální péče odpovídají úsilí o zkvalitňování ošetřovatelské péče a zlepšování důvěryhodnosti sester. Na počátku 21. století by sestra u nás měla splňovat několik zásadních požadavků. Měla by být emancipovaná, to znamená, že by měla být schopná a zároveň ochotná samostatně pracovat a převzít více konkrétní odpovědnosti. Velký důraz je kladen na vzdělání, protože sesterská profese má vysoký společenský kredit a prostřednictvím vzdělání si sestra vytváří respekt i ostatních spolupracovníků. Ve svém povolání má být osobně angažovaná se snahou iniciativně hledat nové cesty k poskytování stále lepší péče. Důležitá je důvěryhodnost, kdy svým vystupováním i vzhledem dává najevo, že si váží a respektuje svého klienta a zaměřuje se na činnosti vedoucí k jeho zdraví a rozvoji soběstačnosti.
Mezi základní projevy důvěryhodnosti, kterých si má být sestra vědoma, patří vztah sestry k povolání, kultivovanost projevu, odborné znalosti i úprava zevnějšku. Od sestry se očekává, že hájí zájmy klientů a zároveň prosazuje zájmy svého oboru prostřednictvím členství v národní sesterské organizaci. Jednoznačně do své práce aplikuje vědecké poznatky a progresivní prvky, které umí zdůvodnit a obhájit. Sestra rozvíjí komunitní péči, kde samostatně provádí prevenci a profylaxi. Vzhledem k měnící se náplni a jednoznačně stoupajícím nárokům sesterských kompetencí v současnosti je zásadní důraz kladen na profesní přípravu, vzdělání a celoživotní vzdělávání sester nejen u nás, ale i v evropském a světovém měřítku.
Metodika
K výzkumu byla použita anonymní dotazníková metoda včetně statistického zpracování. Pro výzkum byl použit anonymní dotazník určený pro všechny respondenty, který obsahoval 17 otázek včetně nezávislých proměnných, tzn. identifikačních znaků. Samotnému výzkumu předcházela pilotní studie, které se zúčastnilo 10 dotázaných a jež potvrdila srozumitelnost jednotlivých položek dotazníku. V měsíci únoru 2010 proběhl výzkum u všech respondentů, tedy všeobecných sester z klinických pracovišť fakultních nemocnic. Bylo osloveno 227 všeobecných sester, 7 respondentů neodpovědělo, 220 respondentek se zúčastnilo dotazníkového šetření.
Cíl a hypotézy výzkumu
* Zjistit přístup všeobecných sester z klinické praxe k vysokoškolskému vzdělání,
* zjistit přístup ke vzdělání ve vztahu k vlastní praxi.
Charakteristika výzkumného vzorku
Výzkumného šetření se zúčastnilo 220 respondentů, pouze sestry – ženy. Věk všeobecných sester se pohyboval ve variačním rozpětí od minimálního věku 20 let do maximálního věku 56 let (tab. 1). Variační rozpětí trvání klinické praxe se pohybovalo od 1 roku do 37 let (tab. 2). Vzhledem k ukončenému dosaženému vzdělání byly zastoupeny všechny kategorie – středoškolské, vyšší a vysokoškolské vzdělání (tab. 3). Průměrná respondentka byla všeobecná sestra s ukončeným středoškolským vzděláním, ve věku 34 let, s klinickou praxí v délce 14,5 roku.
Hypotézy a výsledky výzkumného šetření
Hypotéza 1: Většina sester necítí potřebu vysokoškolského vzdělání k povolání.
Z celkového počtu 14 vysokoškolsky vzdělaných sester (100 %) kladně odpověděly 3 sestry (21,42 %) a záporně 11 sester (78,58 %), možnost „c“ (nevím) z tohoto souboru žádná dotazovaná nezvolila (0 %) (tab. 4).
Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 2: Dvě třetiny respondentů se domnívají, že klinická praxe nahrazuje vysokoškolské vzdělání v sesterské profesi (tab. 5).
Hypotéza se nepotvrdila.
Hypotéza 3: Většina sester se domnívá, že sesterská profese má nízkou společenskou prestiž.
S vysokou prestiží povolání sestry v ČR souhlasí 24 dotázaných sester, které tvoří 10,9 % z celkového počtu dotazovaných, nesouhlasících je 172 respondentek (78,1 %) a možnost „c“ (nevím) označilo 24 dotázaných sester (10,9 %).
Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 4: Většina sester se domnívá, že má dostatečné stávající vědomosti k výkonu svého povolání.
Kladně odpovědělo 64 respondentek (28,8 %), záporně reagovalo 132 sester (59,6 %), variantu „c“ (nevím) označilo 24 sester (10,8 %).
Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 5: Dvě třetiny sester uvažují o odchodu ze zdravotnictví při eventuální legislativní úpravě ve smyslu povinného vysokoškolského vzdělání pro výkon povolání sestry (tab. 6).
Hypotéza se nepotvrdila.
Diskuse
Současné pojetí moderního ošetřovatelství zvyšuje nároky na poskytování ošetřovatelské péče a zároveň na vzdělávání ošetřovatelského personálu. Jsou to zřejmě rozhodující faktory, které výrazně ovlivňují postoj sester ve vztahu k vysokoškolskému a dalšímu vzdělávání.
Dokladem toho je složení základního statistického souboru, který byl naprosto většinově zastoupen všeobecnými sestrami se středoškolským zdravotnickým vzděláním.
Vyhodnocení odpovědí na otázku dostatečných vědomostí při výkonu sesterské profese vede přinejmenším k zamyšlení, kdy na počátku 21. století při významném vědeckotechnickém rozvoji docházejí dotázané sestry k závěru, že většina z nich má dostatečné vědomosti ve svém oboru. Stejně tak přesvědčení, že zkušenosti ze sesterské praxe získané na oddělení dokážou nahradit vysokoškolské vzdělání, směřuje k závěru nutného přehodnocení skutečnosti, protože sestry mají tendenci stále dogmaticky lpět na středoškolském sesterském vzdělání. Zcela korespondující s tímto je položená otázka zahrnující potřebu doplnění vysokoškolského vzdělání, kterou sestry většinově negují.
Hraniční se zdá být odpověď na otázku zaměřenou na eventuální legislativní úpravu vedoucí k povinnému vysokoškolskému vzdělání pro výkon profese, kde více než třetina dotázaných považuje tuto alternativu za důvod k odchodu ze zdravotnictví a téměř stejný počet respondentek není rozhodnut. Z hodnocení zároveň vyplývá i problematická motivační oblast k získávání vědomostí, protože zvýšení vlastního sociálního statusu ani finanční ohodnocení zřejmě nejsou rozhodujícími faktory sester pro získání vysokoškolského vzdělání. Ve výzkumném šetření je u otázky zaměřené na prestiž sesterského povolání patrné výrazné podhodnocení stávající situace ze strany dotázaných.
Hlinovská provedla v roce 2006 výzkumné šetření zaměřené na motivaci již k samotné volbě povolání, které potvrdilo, že hlavní motiv volby povolání zdravotní sestry byla touha pečovat o někoho, pomáhat, láska k lidem a přání pracovat s nimi. Zájem považuje za velmi důležitý faktor podmiňující úspěch ve studiu a v práci. Dotazované sestry se většinově shodují na velmi nízkém společenském profesním postavení. Janoušková s Mellanovou provedly v roce 2005 výzkumné šetření zaměřené na prestiž sesterského povolání v porovnání s ostatními nelékařskými profesemi, kde proběhlo i zjišťování vlastního hodnocení profese sestrami různých typů pracovišť.
Mlýnková se ve svém výzkumném šetření v roce 2005 zabývala postavením právě vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných sester z pohledu nemocného, kdy její výzkum potvrdil, že pacienti nevidí rozdíl mezi sestrami na úrovni středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání a lékaři je nepovažují za nezbytně nutné. Výsledky výzkumného šetření potvrzují, že v rámci statistického souboru je průměrná respondentka všeobecná sestra s ukončeným středoškolským vzděláním, ve věku 34 let, s klinickou praxí v délce 14,5 roku, jejíž vědomosti a zkušenosti nahrazují vysokoškolské vzdělání, kterého je zapotřebí pouze k výkonu profese ve funkčním zařazení. Zároveň tato sestra není zcela motivována k dalšímu vzdělávání ani z hlediska finančního nebo z důvodu zvýšení svého sociálního statusu, kdy u ní převažuje i názor o nízké společenské prestiži sesterské profese.
Závěr
Výsledky potvrzují skutečnost, že se sestry do jisté míry stavějí odmítavě k profesnímu vzdělávání na vysoké škole a zastávají názor, že sestra, která odvádí kvalitní práci, nemusí nutně korespondovat s absolventkou vysoké školy. Domníváme se, že se jedná o dlouhodobý společenský proces, protože současné vysoké nároky často neodpovídají možnostem nejen jednotlivých pracovišť, ale ani sestrám samotným, a zásadní represivní opatření se mohou setkávat s opačným účinkem. Sestry správným vedením a vytvořením optimálních podmínek by měly samy dojít k nevyhnutelnosti vzdělávání.
O autorovi: Mgr. Zuzana Pohlová, R. S.1, PhDr. Andrea Pohlová, R. S.2, vedoucí oboru ZA a OŠ, SZŠ Ruská Praha1, Praha2