zasahují do pochodů přeměny normální buňky v nádorovou na molekulární úrovni. Většina těchto nových léků se zatím klinicky zkouší, ale některé z nich byly již do praxe zavedeny a začínají se používat i u nás. S výhodou je lze kombinovat se stávajícími léčebnými prostředky. Jde však o léky velice nákladné.
* Povede jejich zavedení k vymýcení rakoviny?
To nelze říci, ale rozhodně zlepší léčebné výsledky zejména u nemocných, kteří na běžnou léčbu nereagují. Kromě toho si nelze představovat, že bude objeven jeden lék účinný u všech typů nádorových onemocnění. Různé nádory mají různou biologickou povahu a vyžadují odlišené léčebné postupy. K léčbě všech infekcí také nelze použít jedno antibiotikum.
* A co biologické metody, které ovlivňují imunitu?
Porucha imunologických mechanismů se velmi významně může na vzniku nádorového onemocnění podílet. Proto metody, které ovlivňují imunologickou odpověď, jsou významnou složkou komplexní protinádorové léčby. Využívá se zejména specifických protilátek proti nádorovým buňkám. Léčba nádorů musí být komplexní. To znamená kombinaci všech dostupných metod, tj. chirurgické, zářením, chemoterapie a imunoterapie.
* Umíme už tedy rakovinu lépe léčit?
Rozhodně ano, zejména když pacient přijde k lékaři včas. Včasná diagnóza znamená dnes velkou šanci na uzdravení nebo na významné prodloužení života. Ostatně i statistické údaje ukazují, že úmrtnost na zhoubné nádory stoupá dnes podstatně pomaleji než jejich výskyt. To znamená, že část nemocných se podaří úspěšně vyléčit.
* Prý se pacientům v pokročilém stadiu onemocnění už nedávají drahé léky?
To rozhodně nelze takto formulovat. Dospěje-li onemocnění do „neléčitelné“ fáze, nemá smysl nemocnému podávat drahá cytostatika. Jejich podání nemůže mít v této etapě choroby naději na léčebný účinek, ale naopak zhorší nežádoucími účinky kvalitu života nemocného. Nastupuje však etapa tzv. symptomatické léčby, tedy podávání léků, kterými se naopak snažíme zmírnit příznaky onemocnění a kvalitu posledních týdnů života nemocného zlepšit. V žádném případě nelze říci, že by symptomatická léčba byla laciná. Nejlacinější je ovšem prevence.
* Dělá stát pro prevenci dost?
Není to pouze záležitost státu, ale každého občana, který ovšem musí být o preventivních opatřeních dostatečně informován. V tomto směru by se nepochybně dalo dělat víc.
* Co může udělat sám občan, aby se rakoviny vyvaroval?
Absolutně se vyvarovat vzniku nádorového onemocnění nelze, ale riziko lze významně snížit. Např. zdravým způsobem života, absencí kouření, dostatkem pohybu, zdravou výživou, obsahující hodně ovoce a zeleniny, nepřejídáním. Pokud již nádorové onemocnění vznikne, může nemocný sám přispět k jeho včasnému odhalení, pokud nezlehčuje tzv. varovná znamení.
* Jaká to jsou?
Například déletrvající kašel bez vykašlávání, přítomnost krve v moči nebo ve stolici, nevysvětlitelné hubnutí, změna mateřského znaménka, u žen krvácení mimo menstruační cyklus nebo hmatná bulka v prsu. Zjistí-li pacient některý z těchto příznaků, měl by co nejdříve navštívit lékaře. Bohužel, řada pacientů tyto příznaky podceňuje a lékaře navštíví až při větších obtížích, které již mohou být příznakem pokročilého onemocnění. Tím se zbavují šance na úspěšnou léčbu.
Václav Pergl, Právo, 15.5.2002