Příznaky roztroušené sklerózy jsou velice rozmanité. Často to ztěžuje diagnostiku nemoci

Jaké má roztroušená skleróza příznaky?

Přemýšlíte, jak začíná roztroušená skleróza a podle jakých charakteristických projevů je možné toto závažné onemocnění včas rozpoznat? Jelikož roztroušená skleróza u každého pacienta postihuje jiné oblasti centrálního nervového systému (od optického nervu po míšní centra svěračů), symptomy mohou být velice různorodé. Každý případ je tedy nutné posuzovat individuálně.

Vzplanutí příznaků lékaři nazývají atakou, odeznění se označuje jako remise a pro návrat symptomů se používá termín relaps. Mezi počáteční projevy roztroušené sklerózy se obvykle řadí senzorické potíže (zhruba u 40–50 % nemocných). Dále se pak objevují vizuální příznaky, cerebrální obtíže nebo motorické poruchy.

Pacienti trpící roztroušenou sklerózou si obvykle stěžují na silnou únavu, která je doprovází po celou dobu trvání nemoci. Výjimkou pak není ani časté střídání nálad nebo rozvoj psychologických problémů. Nemocní mohou mimo jiné citlivě reagovat na změny teploty, přičemž horké počasí a pobyt v teple jejich příznaky výrazně zhoršuje.

Klinicky izolovaný syndrom

Pokud jde o to, jaké má roztroušená skleróza první příznaky, typický je hlavně klinicky izolovaný syndrom (CIS neboli clinically isolated syndrome). Jedná se o prvotní ataku daného onemocnění, kdy pacient zaznamená náhlý rozvoj ložiskových neurologických příznaků v důsledku probíhajícího zánětu a demyelinizace nervové tkáně.

Epizody klinicky izolovaného syndromu mohou být monofokální, kdy se ložiska projeví pouze na jednom místě v CNS, nebo naopak multifokální, což znamená, že existuje větší množství ložisek na různých místech. Rozvoj klinicky izolovaného syndromu nemusí nutně znamenat, že pacienta trápí roztroušená skleróza. Léze na mozku společně s CIS však tuto teorii výrazně podporují. Rychlý nástup příznaků navíc umožňuje diagnostikovat nemoc v časném stádiu.

Zrakové obtíže

Mezi prvotní příznaky roztroušené sklerózy, které pacienti zaznamenají, se často řadí zrakové poruchy. Jejich výskyt může pacientům způsobit nemalé problémy a omezit běžné fungování. Typicky se dostavuje bolest očí při pohybu a člověk mívá pocit, že jsou jeho oči mnohem unavenější než dříve. Kromě toho si pak lidé stěžují také na některé z následujících zdravotních komplikací:

• Zánět zrakového nervu (optická neuritida) – až ve třetině případů je zánět zrakového nervu prvním příznakem roztroušené sklerózy, který pacienti musí řešit. Projevuje se bolestí za okem, zamlžením zraku nebo změnou vnímání barev.
• Mimovolné trhavé pohyby očí (nystagmus) – jde o rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů, tedy nekontrolované, rychlé pohyby očí do různých směrů. Zatímco mírné obtíže nemají vliv na kvalitu pacientova zraku, v závažnějších případech dochází k poruše vidění.
• Centrální skotom (výpadek zorného pole) – jedná se o ohraničené výpadky uvnitř zorného pole, tedy konkrétně o místa, která nereagují na dopadající světlo. Centrální skotom může být absolutní, či relativní. Některým pacientům může vypadávat pouze jedno písmenko na řádku, u jiných je ale zachován pouze úzký prstenec světlocitu.
• Dvojité vidění (diplopie) – tento stav se objevuje v důsledku postižení nervů ovládajících okohybné svaly. Pacient z toho důvodu v určitý moment jasně vidí dva obrazy jediného objektu.
• Dočasná slepota nebo celková ztráta zraku – v období akutního vzplanutí zánětu někdy dochází k přechodné ztrátě zraku, což se obvykle vlivem léčby upraví (někdy však pouze částečně).

Poruchy hybnosti, koordinace a rovnováhy

Pokud jde o to, jaké má roztroušená skleróza projevy, typické jsou samozřejmě také různé motorické poruchy. Pacienti pociťují výrazně narušení koordinace pohybů a mají dojem, že jsou den ode dne více neobratní. Typická je svalová slabost způsobená poškozením nervových vláken, což vede k poruše přenosu nervových vzruchů ke konkrétním svalům. Často přitom bývají postiženy pouze dolní končetiny nebo jedna polovina těla.

Pacienti trpící roztroušenou sklerózou se potýkají s parézami centrálního typu a se zvýšeným napětím ve svalech, což se označuje jako spasticita. Tento problém doprovází zvýšené pnutí, bolestivost a ztuhlost svalů, což činí jakékoliv pohyby mnohem náročnějšími. Pokud jsou navíc postiženy také svaly dutiny ústní a patra, mohou se rozvinout polykací obtíže nebo obrna lícního nervu.

Dále pak nemocní zaznamenávají různé příznaky postižení mozečku, který zajišťuje koordinaci pohybů a stará se o udržování rovnováhy. Typický je třeba neocerebelární syndrom, který provází třes, ataxie a poruchy řeči (dysartrie), nebo paleocerebelární syndrom, s jehož rozvojem souvisí poruchy stoje a chůze.

Že byl v rámci roztroušené sklerózy postižen také mozeček, poznáte ve chvíli, kdy se objeví poruchy rovnováhy, nejistá chůze a problémy se zacílením jednotlivých pohybů. Kromě toho může nemocný zaznamenat také časté závratě, které se projeví pocitem nevolnosti a nejistoty, vrávoráním a motáním hlavy, což může připomínat pocit vyvolaný jízdou na kolotoči.

Poruchy citlivosti a smyslů

Mezi prvotní příznaky roztroušené sklerózy se často řadí také senzorické projevy, kam patří hypestézie (snížení citlivosti těla), parestézie (porucha čití, která se projevuje jako brnění nebo mravenčení) či hyperestézie (zvýšená citlivost vůči bolesti, chladu, teplu a dalším podnětům). Problémy se přitom mohou objevit pouze na jedné polovině těla a někdy postihují samotný trup či prsty rukou a nohou.

Ačkoliv by se některým lidem tyto obtíže mohly zdát malicherné, ve skutečnosti bývají často velice nebezpečné. Snížená citlivost ke změnám teploty nebo k dotyku totiž může vést k poranění, protože si pacient těchto podnětů nevšimne včas. Necitlivost v oblasti genitálií poté přispívá k sexuální dysfunkci.

Kromě výše zmíněných projevů ovšem pacienti vnímají také neuropatické bolesti, které se rozvíjí na základě poruchy nervů. Objevuje se například neuralgie trojklanného nervu, pro kterou jsou typické silné bolesti, které postihují pouze jednu polovinu obličeje. Dále si pacienti stěžují také na bolesti kloubů a svalů, které souvisí s poruchami hybnosti, a někdy způsobuje roztroušená skleróza bolest nohou.

Poruchy orgánových funkcí

Pro roztroušenou sklerózu jsou kromě senzorických, zrakových a motorických obtíží typické také problémy s fungováním některých orgánů. U pacientů se projevují hlavně poruchy funkce střev a močového měchýře, které mohou být velice nepříjemné. Mezi charakteristické příznaky se řadí:

• časté nucení na toaletu,
• močové infekce,
• inkontinence,
• pocit neúplného vymočení (retence),
• snížená kapacita močového měchýře,
• problémy s udržením stolice,
• zácpa a obtížné vyprazdňování.

Roztroušená skleróza ovšem může mít výrazný vliv také na fungování pohlavních orgánů, přičemž k ovlivnění sexuality dochází hned na několika úrovních. Problémy lidem činí změny citlivosti, poruchy hybnosti, svalová ztuhlost, únava i urologické obtíže. U žen se může projevit nedostatečná lubrikace a muži si zase stěžují na poruchy erekce. Sexuální funkce navíc negativně ovlivňuje i psychika.

Neuropsychiatrické obtíže

Zhruba 85 % pacientů se vlivem roztroušené sklerózy potýká se zvýšenou únavou, která nijak nesouvisí s fyzickou námahou. Tento problém souvisí se zpomaleným vedením demyelinizovanými nervy a může významně narušit kvalitu života nemocných. Kromě toho se u pacientů projevují kognitivní poruchy, které mohou být různě závažné. Patří sem například:

• zhoršená paměť,
• problémy s myšlením,
• zmatenost a zapomětlivost,
• neschopnost se soustředit,
• obtíže s jakýmkoliv plánováním,
• pomalejší zpracování informací,
• problém se pro cokoliv rozhodnout,
• zhoršení funkcí ve zrakově-prostorové oblasti.

Dalším typickým znakem roztroušené sklerózy v pokročilejším stádiu je emoční labilita. U některých pacientů dochází k rozvoji záchvatovitých změn nálad, což se projevuje rychlým střídáním pozitivních a negativních emocí v reakci na běžné podněty. Stavy euforie se tak prolínají se stavy úzkosti a pro pacienty je charakteristická také emoční hyperexpresivita.

Mezi časté obtíže se u pacientů s roztroušenou sklerózou samozřejmě řadí také deprese, která se projevuje smutkem, zpomalením běžného fungování, výraznou únavou, pocity beznaděje nebo pocity viny a snížením zájmu o okolní svět. Tento problém částečně souvisí s jejich tíživou životní situací, ale je také samostatným projevem roztroušené sklerózy.

Další charakteristické symptomy

Aby toho nebylo málo, existuje také několik specifických příznaků, které s rozvojem roztroušené sklerózy úzce souvisí. Patří sem třeba Lhermittův příznak, který způsobuje, že když nemocný předkloní hlavu, ucítí bolest podobnou elektrickému impulsu. Tato bolest, která lidem připomíná šlehnutí elektrickým proudem, probíhá po páteři a propaguje se do dolních končetin.

Dalším znakem, který je charakteristický pro roztroušenou sklerózu, je pak Unthoffův fenomén. Ten je založen na skutečnosti, že u nemocných dochází ke zhoršování neurologických symptomů vlivem zvyšování tělesné teploty. To se stává třeba po cvičení nebo z důvodu horké lázně, přičemž pacienti s optickou neuritidou například pociťují dočasné zhoršení zraku a typická je také velká únava. [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8]

Roztroušená skleróza a těhotenství

Vzhledem k tomu, že se toto onemocnění nejčastěji rozvíjí právě u žen v plodném věku, není divu, že se pacientky zajímají, jak ovlivňuje roztroušená skleróza těhotenství. Dle dosavadních poznatků daná choroba nemá nepříznivý vliv na ženskou plodnost ani na zdraví plodu, ale při snaze o početí se pacientky mohou potýkat se sníženým libidem nebo s nedostatečnou lubrikací.

S ohledem na postup nemoci a probíhající léčbu doporučují lékaři těhotenství raději dopředu plánovat. V optimálním případě by alespoň rok před otěhotněním mělo být onemocnění stabilní, což znamená, že během posledních 12 měsíců nedošlo k atace ani ke zhoršení neurologického postižení. Léky, které by mohly ohrozit vývoj miminka, je pak nutné vysadit s dostatečným předstihem.

Během gravidity je průběh roztroušené sklerózy většinou poměrně příznivý, jelikož dochází k hormonálním změnám, které mají zásadní vliv na funkci pacientčina imunitního systému. Počet atak bývá během těhotenství často nižší než v posledním roce před početím. Porod pak může probíhat přirozenou cestou, ale měl by být veden co nejšetrněji. [9, 10, 11, 12]

Zdroje: mojemedicina.cz, wikiskripta.eu, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, hopkinsmedicine.org, ncbi.nlm.nih.gov, mssociety.org.uk, marchofdimes.org, webmd.com, ninds.nih.gov, who.int, nationalmssocety.org