Pokud je dárcem jeden z partnerů, dělají se krevní testy na AIDS, žloutenky a syfilis jen jednou za 24 měsíců, dřív se dělaly několikrát ročně a někdy si na ně musely páry připlatit, uvedl náměstek.
„V případě jiného darování než mezi partnery se krevní vzorky nadále odebírají v době každého darování,“ upozornil a dodal, že úprava pro tyto případy se chystá. Omezení počtu testů odpovídá směrnici EU.
Ministerstvo podle něj naopak odmítá změnu, která byla předložena ve Sněmovně. Zdravotní výbor už ji odmítl. Jde o zapisování dárců spermií a vajíček se jmény a rodnými čísly na matrikách. Podle Poláka by to dárce odradilo a fungující systém by se zhroutil. České páry by musely jezdit na umělé oplodnění do ciziny, jako se to stalo po zavedení registru třeba ve Švédsku nebo Velké Británii.
K opakovaným testům na pohlavně přenosné choroby doplnil zástupce Sdružení center asistované reprodukce a člen České gynekologické a porodnické společnosti Aleš Sobek, že jsou zbytečné v situaci, kdy riziko infekce v ČR je velmi nízké. Za dvě desítky let testování nebyl zjištěn ani jeden případ infekce HIV u klientů center asistované reprodukce, řekl.
Snížení počtu testů ušetří podle Poláka peníze zdravotním pojišťovnám, aniž klesne bezpečnost léčby. Vyšetření za zhruba 2000 korun se dřív dělalo u párů až čtyřikrát ročně. V péči 40 center je za rok až 10.000 párů. „Finanční úspory z prostředků veřejného zdravotního pojištění tak díky této racionalizaci mohou činit až 120 milionů korun,“ shrnul Polák.
Podle Sobka ušetří peníze také neplodné páry. Dosud si musely připlácet, když se nestihla desetidenní lhůta pro ověření nejasných výsledků testu na HIV v národní referenční laboratoři v Praze. Pár dal 15.000 korun za „oddělenou kultivaci“ zárodečných buněk. Do potvrzení negativních výsledků se s ním totiž muselo zacházet jako s infekčním. Ročně tak lidé prý dali zbytečně kolem osmi milionů korun.