Existuje více způsobů, jak dodávat do střevního traktu probiotické kultury, jejichž přítomnost či nepřítomnost v dostatečném množství může znamenat rozdíl mezi zdravím a nemocí.
Dostupné zdroje probiotik
Jednou z možností, jak si opatřit probiotika, je dojít si pro ně do lékárny či do drogerie. Zde je potřeba dát pozor na kvalitu, protoPpodle zahraničních studií jen část prodávaných potravinových doplňků s probiotiky skutečně obsahuje dostatečné množství živých kultur.
Další, koneckonců intuitivní tradicí našich předků vyzkoušenou možností, je dodávat organismu probiotika v kysaných mléčných výrobcích, jako je kefír či jogurt. Oproti proklamacím jejich výrobců a prodejců obsahuje velká část výrobků na trhu nedostatečné množství aktivních probiotických látek. Při posuzování jejich celkového působení je třeba zohlednit i to, že dosud většina těchto výrobků na trhu není v biokvalitě a mnohé obsahují nepříznivě působící přídavné látky. Pravý jogurt nebo kefír si můžeme s pomocí příslušných kultur vyrobit také doma.
Totéž platí i pro další možnost, kterou je konzumace probioticky kvašené zeleniny. Tato zelenina v obchodní síti ovšem nebývá na probiotika nijak bohatá, pokud obsahuje vůbec nějaká. Ve skutečně probioticky kvašené zelenině se nachází většina z druhů bakterií, které střevo potřebuje pro svoji zdravou funkci. Moudrá egyptská královna Kleopatra používala kvašenou zeleninu na udržení krásy, aniž by cokoli věděla o miliardách příznivých bakterií, které správně kvašená zelenina obsahuje.
Zneškodňují toxiny
Zdraví prospěšné střevní bakterie mají vynikající léčivé vlastnosti. Například Lactobacillus acidophilus vytváří látky proti patogenům acidolin, acidofilin, laktobacilan a laktocidin. Jsou účinné například proti salmonelám, shigellám, ale také proti bakterii Helicobacter pylori, která způsobuje žaludeční vředy, proti bakteriím způsobujícím infekce dýchacích cest, a dokonce proti bakteriím zubního kazu.
Probiotické kultury mění některé toxiny ve střevech na neškodné látky. Příkladem může být schopnost vázat karcinogenní heterocyklické aminy, vznikající v mase upravovaném za velmi vysokých teplot. Kromě toho mají probiotika protinádorový efekt i prostřednictvím snižování aktivity enzymu beta-glukuronidáza. Příznivé dopady se neobjevují pouze v laboratořích, jsou široce empiricky ověřené.
Populace s vysokou mírou konzumace fermentovaných potravin mívají nižší výskyt střevního karcinomu.
Probiotika ve střevech také štěpí žluč a to je pravděpodobně mechanismus, kterým snižují LDL čili „zlý“ cholesterol. Přeměňují také laktózu na kyselinu mléčnou, čímž předcházejí alergickým reakcím u citlivých osob.
Zvyšují imunitu
Probiotické kultury produkují enzymy a vitaminy řady B, které organismus nezbytně potřebuje mimo jiné i pro růst a regeneraci, energii, mozek či nervy. Jsou potřebné také k produkci vitaminu K2, důležitého pro játra, kosti, srážlivost krve, ale i proti kalcifikaci tepen.
Probiotické kultury pomáhají trávit pokrmy obsahující vitamin K1 (v zelené zelenině). V neposlední řadě také snižují riziko vzniku atopického ekzému u dětí a omlazují vzhled dospělého člověka.
Několik studií rovněž zjistilo, že probiotika mírně snižují krevní tlak, pravděpodobně díky produkci peptidů podobných ACE inhibitorům. Kromě toho, že probiotické kultury potlačují růst pro sebe konkurenčních a pro lidský organismus nežádoucích patogenních bakterií, pomáhají navíc také zvyšovat imunitu: zlepšují fagocytózu, počet T lymfocytů, NK buněk a IgA produkujících buněk krevní plazmy.
Probiotika působí proti rotavirovým infekcím a průjmům, a proto je rozumné přibalit si s sebou probiotika také na cesty jako součást zásoby léků „pro každý případ“. Není vůbec náhodou, že i osvědčené „babské rady“ doporučují jíst „živý jogurt“ dětem i dospělým po užívání antibiotik. Probiotické kultury totiž ruší negativní účinky antibiotik na střevní flóru.
Pozoruhodná čísla
V těle člověka žije až dvakrát více bakterií, než kolik máme buněk vlastního těla. Jen bakterie ve střevech přitom váží 1 až 1,5 kg. Celkem je v našem organismu kolem pěti set druhů bakterií. Většina přítomných bakterií patří však k jednomu ze 30 až 40 hlavních druhů. Ve střevech je bakterií milionkrát víc než v žaludku, kde je pro ně méně příznivé prostředí kvůli přítomnosti kyseliny chlorovodíkové. Bakterie tvoří také asi 50 procent obsahu stolice.