OTÁZKA: * Začněme evergreenem. Jak to u vás vypadá s regulačními poplatky – nevznikla kvůli nim mezi lékárníky řevnivost?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Regulační poplatky se v břeclavských lékárnách platily a platí, protože zřizovatelem žádné z nich není kraj. V tomto ohledu jsme byli v rámci Břeclavi ušetřeni tohoto způsobu nezákonné, nekalé konkurence za peníze z kapes nás všech.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Co říkáte dnešnímu mechanismu výpočtu ceny léku? Jak by podle vás cenotvorba měla optimálně vypadat?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Cenotvorba léků je pro běžného lékárníka strašákem. Existuje mnoho druhů cen – maximální, orientační, věcně usměrněná, dohodnutá nejvyšší, regulovaná a neregulovaná, pevná, s procentuální úhradou a se zvýšenou úhradou… Vlastní cena je pak daná složitým výpočtem pomocí funkce arkus tangens s klesající obchodní přirážkou při stoupající ceně léku. Bez počítače vůbec nelze cenu stanovit. Ceny se často mění, takže se stává, že jeden měsíc lék nakoupíme a další měsíc musíme cenu na vlastní náklady snižovat, abychom nepřekročili tu maximální platnou. Nepochopitelné jsou zejména lékárenské účtenky, kde se při více baleních s doplatkem odpočítává regulační poplatek od jednoho nebo i více balení. Jako naprostá většina lékárníků (a podle průzkumu též pacientů) bych i já přivítala jednotné pevné ceny s pevným doplatkem platným ve všech lékárnách po dobu alespoň půl nebo jednoho roku.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Kdybyste tušila, že se s každým ministrem změní podmínky vaší práce, šla byste do farmacie znova?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Asi čekáte, že řeknu „nikdy“. Ale já si myslím, že budoucnost je milosrdná v tom, že do ní nevidíme a můžeme doufat v lepší příští. A tak to má každá generace. Když se rozhlédnu po jiných oborech ve spojitosti s politikou, není to snadné nikde. Neustálé změny v zákonech, sílící byrokracie, to je asi rub demokracie.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak vlastně lékárník prožívá situaci, kdy s každým ministrem přicházejí nové vyhlášky a předpisy?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Záleží jaké vyhlášky. Pokud jsou smysluplné, budiž, to je vývoj. Pokud je to ale jen výsledek politikaření, jsme samozřejmě naštvaní, protože následují stále složitější zásahy do softwaru, větší časová náročnost… Osobně se ale snažím nenechat si otrávit život tím, co sama nemohu změnit, a beru to, jak to je.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Ve vaší lékárně jste zavedli dovzdělávání personálu. Vysvětlete, oč jde a proč k tomu došlo?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Vzdělávání zavedl už náš předchozí šéf, doktor Mach. V té době to bylo formou prezentací, které postupně absolvovali všichni odborní pracovníci lékárny. K tomu byla vždy diskuse na téma nejlepších postupů a léků k danému problému. Kromě toho, že všichni při ukončení studií slibujeme, že se budeme celoživotně vzdělávat, to vidím i jako příležitost k výměně názorů a zkušeností v kolektivu, výrazný stimul a oživení práce, cestu ke kvalifikovanějšímu poradenství a většímu uspokojení z práce. Vzdělávání na pracovišti nyní probíhá tak, že určené dvojice mají zadání nastudovat a podle nejaktuálnějších informací zpracovat doporučení při léčbě a prevenci konkrétních zdravotních potíží. Ostatní se také připraví a na společném sezení pak zformulujeme definitivní podobu „doporučenky“. To je tištěný heslovitý průvodce samoléčebnými a preventivními možnostmi u daného zdravotního problému, který si pacient může vzít domů. Odborní pracovníci v lékárně pak podle nich zvládají poradenství v celé šíři a podle nejnovějších trendů. Další formou stálého vzdělávání je vytváření dispenzačních minim včetně nejrizikovějších lékových interakcí. Týká se lékárníků. Každý má na starost určitou abecední část hromadně vyráběných léčebných přípravků, které aktualizuje a u nových léků vytváří tato dispenzační minima, jež vkládá do počítače ke každému léku. Cílem je mít při výdeji rychle k dispozici důležité informace ve zkrácené podobě. Tyto informace s povděkem používají i studenti, kteří jsou u nás na praxi.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jaké prameny pro doporučenky využíváte?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Odborná periodika, SPC, doporučené postupy České lékárnické komory a vlastní zkušenosti z praxe. Zohledňujeme i zvyklosti a doporučení místních lékařů.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak se kolegové, kteří se díky tomu tak trochu zase ocitli „ve škole“, ke školení staví?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Myslím, že pracoviště, které o něco usiluje a nejede pouze z podstaty a v zajetých kolejích, je pro zaměstnance obecně atraktivnější, zajímavější. Všichni si postupně předávají role „školitelů“ a oponentů, názory druhých se berou vážně, nikdo nikoho nezkouší. Je to brainstorming u kulatého stolu.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak se díváte na systém celoživotního vzdělání farmaceutů a asistentů u nás? Je účinný, funguje a pomáhá dotyčnému v profesním růstu?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Celoživotní vzdělávání je nutné, ale nejsou za něj odměny ani sankce. Je tedy vlastně dobrovolné. Účinné je částečně, protože většina seminářů probíhá pasivně, formou přednášek.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Volila byste tedy již výše řečený brainstorming s tím, že by někdo kredity nemusel dostat?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
To by při současném systému celoživotního vzdělávání (žádné sankce ani ohodnocení) bylo asi jedno. Potrestaní by možná byli ti, kteří alespoň nějakou snahu mají, zatímco ti, kteří na žádné vzdělávací akce nechodí, by byli v pohodě.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak by měl podle vás tento systém optimálně fungovat?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Nevím. Kritizuje se lehce, tvoří hůř. Především chybí motivace zvenku – kvůli nevynutitelnosti a neohodnocení. Přínosnější jsou třeba interaktivní dispenzační semináře, které mívají lékárníci a jejichž jsem odborným garantem a v Břeclavi i pořadatelem. Kazuistiky jsou známy předem, každý by se měl připravit a seminář v omezeném počtu lidí pak probíhá formou řešení těchto případů ve skupinách. Přítomni jsou lektoři – odborný lékař (autor kazuistik) a na našich seminářích i vynikající farmakolog z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy profesor Jiří Vlček. Jako dobrý signál vidím, že lékárníci obsazují stále větší počet lektorských postů na těchto typech seminářů.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak vzpomínáte na svá vlastní farmaceutická studia?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Studium farmacie je docela náročné. Nejhorším předmětem pro mě byla fyzikální chemie, protože jsem jí nerozuměla. Ostatní šlo, zázemí jsem měla vždy skvělé. Na fakultě a později v práci jsem měla dva životní vzory: Jednak vedoucího katedry farmakognozie, v 90. letech znovuzakladatele brněnské farmacie a jejího rektora, profesora Václava Suchého. Druhým vzorem byl můj bývalý šéf, PharmDr. René Mach, který před 4 lety tragicky zemřel. Obdivuji jejich schopnost vést a pozitivně motivovat lidi, pojímat obrovské množství vědomostí a dávat si je do souvislostí, vizionářství, obrovskou píli a vůli. K tomu milí, vtipní, taktní společníci s velkým citem pro umění.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak jsou na tom dnešní farmaceuti s etikou – vidíte zde rezervy?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Za totality byly dovozové léky v omezeném množství. Tento skromný příděl obhospodařoval stranou prověřený vedoucí lékárník. Léky dostávali přednostně výše postavení straníci a protifašističtí bojovníci z té správné světové strany fronty. Nebo taky známý řezník či zelinář. Na ostatní nevyšlo. Čili etický problém z nedostatku. Dnes naopak vznikají etické problémy z důvodů přebytku zboží a velké konkurence. Nejrozšířenější a nejvíce diskutovanou je generická substituce. Ze strany lékárny vidím jako etický problém, pokud je pacientovi generikum vydáno bez jeho souhlasu a řádného vysvětlení. Za neetické rovněž považuji, když lékárna ze zištných důvodů sama nabízí neúčinné potravní doplňky v případě, že jsou na trhu jiné, prokazatelně kvalitnější. Volně prodejné léky a potravní doplňky navíc často doprovází intenzivní reklamní masáž, takže u většiny pacientů pak nemůžeme jejich rozhodnutí ovlivnit, ani když je pro ně evidentně vhodnější něco jiného anebo návštěva lékaře. Etické je ovšem alespoň se o to pokusit. Neetické jsou i nekalé konkurenční praktiky některých lékáren jako podplácení lékařů s možností zásobovat jejich ordinace léky (s následným výdejem léků právě v ordinaci) či uplácení lékařů, aby směrovali pacienty do oné konkrétní lékárny pod klamavým příslibem nižšího doplatku nebo „odpouštění“ regulačních poplatků.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jaký máte názor na různé marketingové akce na přilákání zákazníků do lékárny?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Marketingové akce jsme až do loňského podzimu nedělali. Teď s nimi začínáme v rámci projektu Moje lékárna, což je jakýsi virtuální řetězec, dobrovolné sdružení nezávislých lékáren, a vypadá to, že budou probíhat každý měsíc, vždy s jinými výrobky. I když mě jednoznačně baví více odborná stránka naší profese, nemohu ignorovat zhoršující se ekonomické výsledky lékárny. Konkurence přibývá, okolnosti nutí lékaře při předepisování léků šetřit, ceny léků hrazených pojišťovnou a obchodní přirážka na ně výrazně a opakovaně klesají a ceny vstupů rostou. Takže se často zaobírám myšlenkami jak tuto situaci zlepšit. V průběhu dvou let jsme měli v lékárně speciální semináře, kde jsme se učili zásady merchandisingu, efektivní komunikaci a jiné dovednosti i s praktickými výstupy. Tyto věci vás ve škole nenaučí, ale bez jejich osvojení si nelze dělat naděje na lepší ekonomické výsledky.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Myslíte, že by se osvědčila registrace pacienta u lékárníka?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Nejsem si jista, zda je to reálné ve velkém počtu lidí, menší množství si představit dovedu, dokonce jsme se touto myšlenkou zabývali. Vyžadovalo by to vedení záznamů o návštěvách podobně jako u lékaře, o případných měřeních (tlak, váha…), lékovou historii, evidenci důležitých diagnóz a alergií a podobně. Nechala bych na dobrovolnosti a důvěře pacientů, jestli by takovou možnost zvolili. Nemyslím si, že by za to něco měli dostávat, jejich profitem by byla nadstandardní péče. Osobně ale vidím cestu v podpoře elektronizace zdravotnictví.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Lékárník se dnes asi dostane čím dál častěji do situace, kdy potřebuje v konkrétní situaci sám poradit. Má se kam obrátit?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Pro odborné dotazy z oblasti farmakologie je zde poradenské centrum (FIS), které provozuje jedna z distribučních firem. Zodpoví téměř všechny odborné dotazy a zařídí i mimořádný dovoz. Dále webové stránky České lékárnické komory, kde je členům poskytováno odborné poradenství z oblasti práva a také ostatních záležitostí spojených s provozem lékárny. Jinak odborná literatura, internet…
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Je to podle vás dostačující?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Ano. Problémem doby podle mě není nedostatek informací nebo špatný přístup k nim, ale přeinformovanost, překotné množství změn a novinek stále a všude.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Zažila jste i takzvanou těžkou farmacii, o co se jednalo?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Začínala jsem jako laborantka v Napajedlech, po půlroce jsem nastoupila do oddělení přípravy léků v nem
ocniční lékárně ve Zlíně, po roce už nastálo do Břeclavi. Součástí tohoto oddělení byla i příprava dezinfekčních roztoků, říkalo se tomu „těžká farmacie“. Suroviny na ně chodily ve velkých, někdy až 200litrových barelech, roztoky se dělaly běžně po 25 až 50 kg v uzavřeném prostoru bez větrání. Hlavními surovinami byly formaldehyd, fenol a koncentrát pro roztoky se z nich vařil. Bylo tam víc než husto… Naštěstí jsme se tam střídali. Váhy se používaly rovnoramenné s miskami, k tomu sady cejchovaných závaží a závažíček ve tvaru plíšků, ty se braly pinzetou, to bylo na „jemnější farmacii“ – oční kapky, tablety, pilulky, vaginální tyčinky… Některé věci se už ale dávno nedělají.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak byste popsala „svou“ současnou lékárnu?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Pracuje zde osm magistrů, sedm laborantek a čtyři pomáhající profese. Je to velký kolektiv, různorodá práce, specializace na určité činnosti, rozmanitá receptura, dopolední a odpolední směny, jen malá omezení při čerpání volna. To jsou výhody tohoto pracoviště, ale někdy se stanou i nevýhodami. Například když se někdy stane, že levá ruka neví, co dělá pravá právě proto, že je nás tolik, pořád se střídáme anebo někdo chybí. Konkurence je v Břeclavi cítit, ale tu skutečnou asi poznáme, teprve až sem vtrhne řetězcová lékárna.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Co vás samotnou na tomto povolání baví nejvíc?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Představu o své profesi jsem měla již na základní škole, fascinovala mě vůně staré břeclavské lékárny, moc se mi líbilo to tajemné prostředí a vlídná a upravená paní magistra v bílém. Ve škole mě navíc bavila chemie i přírodopis. Později jsem brala jako plus, že se při této práci nesedí, pracuje se samostatně a v kolektivu zároveň. Také jsem oceňovala způsob přímé pomoci lidem. O žádném jiném povolání jsem vlastně vážně neuvažovala.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Co byste si pro svůj obor přála nejvíc?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Přála bych si toho hodně – nejvíc dobrou reformu zdravotnictví, ze které by vzešly důstojné podmínky jak pro zdravotníky, tak pro pacienty. Nevím ovšem, jestli doufat v to není poněkud utopické. Dále pevné ceny, aby si lékárny konkurovaly pouze kvalitou svých služeb, a omezení počtu lékáren na určitý počet obyvatel, jako to mají v Rakousku. V rámci naší lékárny bych si přála dobrý kolektiv lidí, které práce baví.
17.2.2011 10:01:43
OTÁZKA: * Jak vnímáte organizovanost a veřejnou aktivitu lékárníků?
ODPOVĚĎ:
PharmDr. Jana Krejčí
Ani tak malá profesní skupina, jako jsou lékárníci, se nedokáže názorově sjednotit, a proto několik subjektů soutěží o právo zastupovat všechny. Zároveň je většina členské základny zcela pasivní. Je mi to líto, ale nevím jak to změnit.
17.2.2011 10:01:43