Jednu z nadějných strategií představuje produkce T-lymfocytů specificky aktivovaných proti virům. Ta je ale spojená s celou řadou problémů. Obvykle se postupovalo tak, že byly vybraným virem infikovány B-lymfocyty a s jejich pomocí pak byly stimulovány T-lymfocyty. Celá procedura trvala 10 až 12 týdnů, což je příliš dlouhá doba. Navíc je jako významné riziko vnímáno i použití replikačně aktivních virů. Tým vedený Ann Leenovou z houstonské Baylor College of Medicine nyní vyvinul rychlejší postup přípravy specificky aktivovaných T-lymfocytů. Vyhnul se při tom použití živých virů. Nový postup navíc dovoluje stimulovat T-lymfocyty proti několika typům virů najednou.
Předchozí zkušenost s virem
Ann Leenová a její spolupracovníci vystavili T-lymfocyty účinkům směsi peptidů typických pro jednotlivé viry. Již dříve byla podobná technika použita pro produkci T-lymfocytů aktivovaných proti cytomegaloviru. Nově použitá směs peptidů aktivuje T-lymfocyty nejen proti cytomegaloviru, ale také proti adenovirům, EB viru, BK viru a herpes viru HHV6. Buňky dárce byly in vitro vystaveny směsi peptidů a následně kultivovány 10 dní za podmínek dovolujících růst T-lymfocytů. Nakonec byla zkontrolována reakce buněk na jednotlivé viry. Z krve 48 dárců bylo připraveno 14 preparátů T-lymfocytů aktivních proti všem 5 virům, 9 preparátů účinkovalo proti 4 virům, 12 preparátů bylo účinných proti trojici virů, 11 proti 2 virům a 1 účinkoval jen proti 1 viru. Pouze jediný preparát neúčinkoval proti žádnému viru. Když byly aktivní T-lymfocyty vneseny do kostní dřeně 8 pacientů trpících celkem 18 virovými infekcemi, podařilo se eliminovat 15 infekcí a u 1 infekce došlo k výraznému potlačení. Dalším 3 pacientům byly aktivní T-lymfocyty podány profylakticky a ani u jediného nebyla po transplantaci kostní dřeně zaznamenána virová infekce po dobu delší než 3 měsíce.
Rozdíly v tom, jak široké spektrum odpovědi na směs peptidů jednotlivé vzorky T-lymfocytů vykázaly, vidí autoři studie v předchozím kontaktu dárce T-lymfocytů s konkrétním virem. Pokud se dárce s virem nestřetl, nejsou mezi jeho T-lymfocyty přítomny buňky, které si „pamatují“ antigeny viru a které je v laboratorním postupu zapotřebí namnožit. Ann Leenová a její tým se proto zaměřily na vývoj systémů aktivace naivních T-lymfocytů.
**
(Zdroj: Science Translational Medicine)