Profesně jsem se odrodil od rodiny

<br><b>přiznává otevřeně MUDr. David Tomášek, plastický chirurg a vedoucí pracoviště zvaného Centrum estetické plastické chirurgie</b><br> Pro zmírnění "ostrosti" tohoto přiznání je nutno pokračovat vysvětlením: "Pocházím ze strojařské rodiny, takže nemám žádné rodinné lékařské zázemí. Již od prvního stupně základní školy jsem chtěl být lékařem. Realizaci mého dětského snu od té doby začaly pomáhat výrazně také náhody..."<br> <b>O jaké náhody se konkrétně jednalo? </b> Asi od druhé třídy jsem "věděl", že budu lékařem. Když mi bylo okolo dvanácti let, viděl jsem jeden český film o plastickém chirurgovi... (pozn. red.: Ztracená tvář, ČR 1965) Lékař v podání Vlastimila Brodského "přendal" tvář pátera (František Filipovský) zločinci... Jednalo se o vědeckofantastický snímek, vyvolávající řadu otázek... <br Co určuje člověka: jeho tvář, či prostředí, ve kterém žije? Změní se s obličejem také povaha člověka? apod. A tehdy jsem si řekl, že budu plastickým chirurgem. Skutečnosti, že jsem se k oboru plastické chirurgie nakonec přece jen dostal, opět přispěly další náhody. <br> přiznává otevřeně MUDr. David Tomášek, plastický chirurg a vedoucí pracoviště zvaného Centrum estetické plastické chirurgie   Pro zmírnění „ostrosti“ tohoto přiznání je nutno pokračovat vysvětlením: „Pocházím ze strojařské rodiny, takže nemám žádné