Za podpory norských fondů vyškolily odbory ve dvouletém projektu čtyři stovky zdravotníků a nyní budují zásahové týmy ve vybraných nemocnicích.
Absolventi programu se dozvěděli o teorii, právu i praktických věcech, které mohou na svých pracovištích zavést. Odboráři se školili i v Norsku, Břeňková uvedla jako dobrý příklad postup jednoho tamního zařízení sociální péče. Měli klienta, který napadal ostatní. Nebyl to projev jeho nemoci, jen se hrubě choval. „Zavolali si rodinu a sdělili jí, ať mu domluví, že pokud chování nezmění, v zařízení nemůže nadále být,“ řekla.
Po řadě útoků na záchranáře se objevily v ČR návrhy, aby získali statut veřejného činitele. Tresty za napadení by stouply. Další možností by bylo rozšířit ochranu zdravotníků i na dobu, kdy ošetření skončili a vezou pacienta do nemocnice. Za napadení po konci práce a během cesty hrozí až tři roky vězení, za napadení při práci až pět let. Návrh neprošel.
Ke změně statutu zdravotníků řekl ČTK ministr zdravotnictví Svatupluk Němeček (ČSSD), že v tom nevidí řešení. S agresí slovní i fyzickou se zdravotníci setkávají hlavně na urgentních příjmech nemocnic a záchranáři. Útočníci bývají pod vlivem alkoholu či drog. „V okamžiku, kdy lidé jsou agresivní, nepřemýšlejí, že by je statut odvrátil. Spíše jde o to, aby v nemocnicích byla systémová opatření, aby se tomu dalo fakticky zabránit, aby tam byla třeba ochranka, která bude na zavolání hned na místě,“ řekl.
Potvrdil, že se s agresivními pacienty setkal i jako doktor na pohotovosti a vyvázl z toho, aniž došlo na fyzickou agresi. „Naštěstí nejsem křehká ošetřovatelka nebo někdo, kdo se sám ubránit neumí,“ řekl. V přístupu k agresorovi se podle ministra osvědčuje neprovokovat ho, zklidnit.
„Personál by měl být vycvičen asertivně komunikovat, neodpovídat na agresi agresí a nestupňovat ji, to je jedna cesta. Druhá je mít k dispozici fyzicky zdatný personál, který v řádu minut bude schopen zasáhnout,“ shrnul.