Pokud jde o pacienta, který se po propuštění z nemocnice nemá kam vrátit, neboť je bez domova, řídí se nemocnice jakožto poskytovatel zdravotních služeb zákonem o zdravotních službách. Tento zákon, jak již z jeho názvu a účelu vyplývá, řeší problematiku zdravotních, nikoli sociálních služeb poskytovaných pacientům. Zákon tedy prioritně klade důraz na zajištění zdravotních služeb pacientům a neřeší jejich sociální, či dokonce bytové potřeby. Přesto však zákon v některých ustanoveních propojuje poskytování zdravotních a sociálních služeb pacientům.
Zákon tak například definuje vlastní sociální prostředí pacienta jako domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta (například zařízení sociálních služeb). V návaznosti na tuto definici pak zákon dále stanovuje, jaká zdravotní péče je pacientovi poskytována v jeho vlastním sociálním prostředí. Jedná se o takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.
Nemocnice informuje, ale bydlení neřeší
Zákon dále stanovuje, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství, jakož i předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Zákon ukládá nemocnici, aby pacienta při propuštění vybavila léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na tři dny nebo v odůvodněných případech i na delší nezbytně nutnou dobu.
Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z nemocnice až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Má-li být propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče, nemocnice o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacienta.
Z výše uvedeného je zřejmé, že při propouštění pacienta bez přístřeší z nemocnice je nemocnice povinna jiným poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb poskytnout informace potřebné k zajištění následné zdravotní péče o pacienta a v některých případech uvedených výše vyrozumět osoby, které další péči zajistí. Nemocnice však není povinna řešit bytové potřeby propuštěného pacienta.
O autorovi| odpovídá JUDr. Pavel Zajíc