Rozhovor s ekonomem Miroslavem Zámečníkem
Reforma je tady a opozice ústy Davida Ratha o ní říká, že „plusy tam nejsou žádné, minus je všechno“. Jak to vidíte vy?
Poplatky jsou vesměs aplikované všude na světě, tady se není čemu divit a o čem diskutovat nebo proti čemu protestovat. Je to jednoznačně správný krok. Kdybychom však chtěli být hodně sociálně citliví, tak méně zatěžující řešení je udělat místo pětitisícového limitu zastropování na procento z příjmu. Je to spravedlivější, když nejde o pouhý strop, ale i o zohlednění příjmové situace lidí. Řekněme tři procenta k výši příjmu. Limit pro sociálně slabé důchodce s penzí osm tisíc, tedy s ročním příjmem 96 tisíc korun, by se pak pohyboval okolo tří tisíc korun na rok. U bohatších by to procento mohlo být vyšší. Jenže toto řešení je mnohem náročnější na propracování a na výpočty, a reforma by nemohla být tak rychle hotová.
Takže výjimky nebo kompenzace v podobě sociálních dávek nic neřeší.
No, jistě. Ten hlavní smysl reformy – regulační efekt – by se vytratil. Jsou sice země, kde dávají výjimky na placení poplatků na celé skupiny obyvatel, ať už jde o důchodce nebo o děti, ale to nemá cenu. Jakmile je někde výjimka, spotřeba se násobí. Tam, kde jsou výjimky, si celé rodiny nechají předepsat léky na toho, kdo ji má.
Reforma počítá s tím, že lékaři budou vydávat účtenky jen na vyžádání, což v okamžiku, kdy má lékař kapitační platbu a nic jej nenutí platbu nahlásit, může vést k černým penězům v systému. Nehrozí daňové úniky?
Účtenky být musejí. Buď by měl celý systém fungovat online, třeba jako současný IZIP (internetové zdravotní knížky, které má v Česku více než milion lidí – pozn. red.), nebo je nutné vypisovat účtenky. A aby na tom lékaři netratili a byli motivovaní, umím si představit, že by tato administrativa byla zohledněna v platbách pojišťovnou jako výkon.
Udělal byste ještě něco jinak?
Způsob, kdy je na zdravotních pojišťovnách, že budou čtvrtletně hlídat pacientům limity, není moc ekonomický. Poštovné je drahé. Mnohé země zvolily pokladniční způsob. Pacient si schovává účtenky a pak přijde na pobočku, kde mu to zúčtují, a co je nad limit, proplatí. Ale to není zásadní věc. Opravdu podstatné je, že mi chybí regulace poptávky přes pozitivní motivaci.
Chcete říct, že Tomáš Julínek použil biče, ale zapomněl na cukr?
Přesně. V jakési podobě to tady existuje u některých pojišťoven. Třeba OZP má bonusové programy za nečerpání zdravotní péče. Ale většinou jde jen o vitaminy. Pozitivní motivace k racionálnímu chování ovšem musejí jít až do úrovně slevy na dani. Tedy vratky za rozumné chování pacienta. Nejsem samozřejmě tak naivní, abych tvrdil, že by bonusy v podobě vratek na dani za nečerpání péče nebo při participaci na preventivních programech a pojišťovenských programech řízené péče měly stejný účinek jako poplatky. Ale měly by rozhodně jít se zpoplatněním ruku v ruce. A tento element mi v Česku výrazně chybí. Přitom je to poměrně jednoduchá věc. Jde jen o změnu společné vyhlášky ministerstev financí a zdravotnictví. Proto snažně prosím, aby se do batohu přibalil nejen bič v podobě poplatků, ale i ten cukr!
Julínkův tým očekává, že reforma přinese deseti až dvacetiprocentní pokles spotřeby zdravotnických služeb, ať už v počtu návštěv u pacientů nebo co do spotřeby léků. Není to málo u národa, který chodí k lékaři dvakrát častěji, než je průměr zemí celé Evropské unie, a spolu s Francouzi vévodí státům EU, v nichž se spolyká nejvíce pilulek?
Ne. A důkazem je, že lékárníci už teď křičí a nechtějí poplatky vybírat. Tuší, že to bude mít regulační účinky a že by jim klesly příjmy. Model, kdy klesne marže, ale zůstane jim příjem z poplatků, jistě ministr nemá spočítaný jako příjmově neutrální.
Jinými slovy, je důležité, aby necouvl před žádnou lobby?
Samozřejmě. Ostatně, kdyby poplatky lékárníci přijali s bohorovným klidem, řekl bych si – pozor, tady je něco špatně! Takto to znamená jediné: reforma bude mít skutečně regulační účinek. Ale nedivím se lékárníkům. Oni si to odskáčí. Nejenže se jim sníží příjmy, ale ještě na ně budou lidé křičet, že jim musejí platit. Proto znovu opakuji: je důležité do batohu přibalit pozitivní motivaci, aby pacient viděl, že z toho všeho také něco může mít, bude-li se chovat rozumně.
EURO