Pakliže na ni občan zavolá například v případě ohrožení zdraví či v případě trestného činu, předávají operátoři z linky 112 volání dál na příslušnou linku policie či záchranky.
Vládní usnesení, které dává nyní možnost útlumu a následného zrušení, se ne vždy setkalo s porozuměním. Velice střízlivě hodnotí rušení linek i ministerstvo vnitra, naprosto proti jsou pak lidé z terénu, policisté, strážníci a záchranáři z Prahy.
Jedna linka nestačí
„Zrušení specializované linky může dojít tak daleko, že zemře zcela zbytečně na 250 lidí,“ upozornil šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz. Také Policie ČR i městská vidí výhody národních linek v tom, že jsou v přímém spojení s obětí trestného činu, která může hlídky v terénu přímo navigovat za pachatelem.
Pražská záchranka přijímá na 300 tisíc volání ročně, z toho 100 tisíc vyvolá výjezd do terénu (20 tisíc pak s lékařem). V mnoha případech ale pomůže operační středisko zachránit život jen po telefonu díky tomu, že u telefonů slouží zkušení specialisté s dlouholetou praxí. Podobně je to i u policie a městské policie.
„Navíc linka 156 městské policie neslouží jen k oznámení přestupků či trestných činů, ale je i informační linkou pro Pražany,“ upozornil ředitel městské policie Vladimír Kotrouš. I šéf pražských hasičů Dalibor Gosman by přesto, že právě hasiči provozují kromě linky 150 i linku 112, nebyl pro zrušení národních tísňových linek, už proto, že zprostředkování informací nemusí být vždy dostatečně rychlé a přesné.
Podle Zdeňka Schwarze největší nátlak na zrušení linky (o čemž se zatím ve vládním usnesení nehovoří) je cítit z ministerstva informatiky. „Jejich zástupce nám na jedné z porad řekl, že národní linky stejně zruší,“ řekl Schwarz.
Zdarma, či za peníze?
„Národní linky jsou ze zákona bezplatné nejen pro občany, ale i pro stát, nicméně linku 112, a to v řádu kolem 100 milionů ročně, platí stát patřičnému telefonnímu operátorovi,“ odhalil pozadí kauzy náměstek primátora Rudolf Blažek.
Všichni, kteří se včera zúčastnili porady bezpečnostního výboru k tomuto tématu, se shodli na tom, že linka 112 má řadu pozitiv (výhodná pro cizince, pro koordinaci při velkých katastrofách apod.), ale národní linky nemůže zatím nahradit. Ke zrušení národních linek v Evropě došlo jen v několika státech, přičemž ve Slovinsku to dospělo tak daleko, že na stát podal ministr zdravotnictví žalobu. Proto vznikla výzva vládě, aby nepokračovala v aktivitách, které by národní linky likvidovaly.
Metro