Do studie bylo zařazeno 80 nemocných s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu. Nemocní byli náhodně rozděleni na skupinu léčenou ChAglyCD3 po dobu 6 dní a skupinu léčenou placebem. Během následujících 18 měsíců byla sledována denní potřeba inzulínu a reziduální funkce beta-buněk.
Po celou dobu sledování vykazovali léčení ChAglyCD3 významně lepší parametry než kontrolní skupina. Zatímco dávkování inzulínu u kontrolních osob s časem narůstalo, spotřeba inzulínu se u nemocných po léčbě ChAglyCD3 neměnila.
Tento efekt byl nejvýraznější u osob s počáteční reziduální funkcí beta-buněk od 50. percentilu výše ve sledované skupině 80 nemocných. V této podskupině dosáhla spotřeba inzulínu po 18 měsících pouhých 0,22 IU/kg u nemocných ve skupině osob léčených ChAglyCD3 oproti 0,61 IU/kg u osob kontrolních.
New Engl J Med, 2005, 353, p. 2598-2608
Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková