„Odškodnění by se nemělo redukovat jen na romské ženy. Děly se masové sterilizace zdravotně postižených žen i mužů v ústavech. Víme o případech, kdy došlo k porušení principu informovaného souhlasu,“ řekl Matiaško, který se specializuje na práva duševně postižených a transformaci ústavní péče. Podle právníka se případy děly nejen před listopadem 1989. Liga zaznamenala i kauzy z let 2006 a 2007.
Přesné počty postižených, kterých by se mohla nedobrovolná sterilizace týkat, ale aktivisté neznají. „Tvrdá data o celkových počtech nemáme. Je pro nás extrémně složité je získat. Veřejná moc by ale mohla,“ dodal Matiaško. Podle ligy by měl stát situaci v ústavech a zdravotní dokumentaci jejich obyvatel nechat prozkoumat.
S podezřením na nucené sterilizace žen v Česku, a to především romských, přišlo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení se záměrem vyplatit odškodné přišel už v roce 2006. Lidskoprávní vládní rada první podnět měla v roce 2007. O dva roky později se kabinet za protiprávní sterilizace omluvil. Podle výborů OSN proti rasové diskriminaci či diskriminaci žen pouhá omluva ale nestačí.
Rada vlády pro lidská práva v návrhu, který poslala kabinetu loni začátkem roku, doporučuje vyplatit sterilizovaným ženám 300.000 až 400.000 korun podle újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů. Na odškodnění by měly mít nárok ty, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od ledna 1972 do května 1991. Podle tehdejších regulí se zákrok prováděl „v zájmu zdravé populace“ a úřady k němu motivovaly dávkou až 10.000 korun. Peníze by mohly dostat i ženy, které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli uplynutí tříleté promlčecí lhůty po nich ale už poškozené nemohou vymáhat náhradu u soudu.
Ochránci lidských práv začali už sami sepisovat zákon o odškodnění nedobrovolně sterilizovaných žen, aby řešení urychlili. Návrh normy chtějí poskytnout povolební vládě. Liga spolu s helsinským výborem teď vyhledává ženy, které by mohly na případné vyrovnání od státu dosáhnout. Podle aktivistů může být nedobrovolně sterilizovaných i několik stovek. Pokud by se situace neposouvala kupředu, zvažuje liga další právní kroky. Příští rok by se podle své projektové ředitelky Kateřiny Červené případně mohla obrátit s hromadnou stížností poškozených žen na Evropský soud pro lidská práva.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).