Pokud totiž astronomické dluhy nemocnic dále porostou, hrozí kolaps zdravotnictví.
„V důsledku špatného životního prostředí, které tu bylo v 70. až 90. letech, jsme co do nemocnosti nejvíce postižený kraj,“ řekl náměstek hejtmana Petr Fiala.
Podle něj se důsledky v podobě nemocí začnou projevovat během následujících 5 až 10 let. „Je jisté, že k tomu dojde. Pak budeme potřebovat fungující efektivní zdravotnictví, “ dodal Fiala.
Vlivem špatného životního prostředí bude v regionu podléhat nemocem čím dál více lidí. Už nyní téměř každý třetí obyvatel Ústeckého kraje umírá na onemocnění zhoubným nádorem.
„Alarmující je, že zatímco se situace jinde v republice zvolna zlepšuje či stagnuje, Ústecký kraj je na tom čím dál hůře,“ upozornil již před časem lékař Jiří Skorkovský, který se podílel na statistice ústeckého zdravotního ústavu a publikaci Zdraví v Ústeckém kraji.
Právě tuto publikaci, ze které vyplývá, že zdravotní stav zdejších obyvatel je horší než jinde v zemi nebo má velmi nepříznivý trend, zaslal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc předsedovi vlády.
„Na tyto problémy se snaží kraj soustředit v co největší míře pozornost,“ napsal hejtman Paroubkovi s tím, že pro region je prioritou číslo jedna udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče.
Na to ale kraj nemá peníze. Podle vládního nařízení totiž musí dojít ke zvýšení mezd zdravotníků. Šulc proto opakovaně žádá od Paroubka mimořádnou dotaci ve výši 181 milionů na mzdy zaměstnanců krajských nemocnic.
„Neustálým navyšováním výdajů na mzdy se prohlubují problémy, které mají negativní dopad na provoz zdravotnických zařízení, “ řekl Šulc.
Vláda ale není myšlence státní dotace nakloněna. „S omezenými příjmy se potýká řada zdravotnických zařízení,“ uvedla mluvčí vlády Lucie Orgoníková.
Neblahý vliv na zdraví lidí v regionu má ekologie.
Lenka Zlatníková, Liberecký kraj