V Česku pije denně či obden 13 procent dospělých, celoživotně abstinují tři procenta. Časté pití nadměrných dávek přiznalo 25 procent mužů a devět procent žen. Negativními dopady alkoholu je podle studie ohrožena téměř pětina populace.
„Ptám se svých pacientů bez obalu, protože v tom se skrývá příčina řady obtíží,“ řekl ČTK praktický lékař Jan Jelínek. Při preventivní prohlídce se ptá vždy, a pokud přijde pacient s obtížemi, které by mohly s alkoholem souviset, ptá se také, protože mu to umožní upřesnit diagnózu.
S pacienty, u nichž obtíže souvisejí s alkoholem, mluví Jelínek o rizicích při každé jejich návštěvě, a to i když vidí, že na svém zlozvyku trvají. „Změna se daří v drtivé menšině, ale občas ano. Když pacientovi ukážu hodnoty jaterních testů a vykreslím mu hroznou budoucnost, tak pokud je ve fázi návyku, někdy motivaci najde,“ řekl. Změna se někdy daří ve spolupráci s rodinou, nebo když se lékař od někoho dozví, že jeho pacient má vážný problém s pitím. „Když mu to řeknu, velice se lekne, ze začátku každý závislost tají, a právě to odhalení může mít žádaný efekt,“ dodal.
V průzkumu odpovídalo 1810 lidí starších 15 let. Za konzumenty s vysokým rizikem lze považovat 15 procent dospělých, 4,9 procenta jsou problémoví pijáci. Průměrná spotřeba čistého alkoholu, pokud se nezahrnou abstinenti, je v Česku 8,3 litru. Průměr přesahují lidé od 25 do 44 let s 8,7 litru a nad 65 let s 8,9 litru.
Lékaři se na pití častěji ptají mužů a seniorů, těmto dvěma skupinám také nejčastěji doporučili pití omezit. K abstinenci se nejčastěji rozhodnou lidé ze zdravotních důvodů, je to 47,6 procenta nepijících, kvůli jiným problémům se ho vzdá 12 procent, častěji muži, až 17 procent.
Podle studie by působení lékařů bylo ještě účinnější, pokud by byli lépe vzděláváni v možnostech a tzv. krátké intervence. Přednosta kliniky adiktologie první lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice profesor Michal Miovský ČTK řekl, že lékaři najdou jednoduchý screeningový dotazník například na webu kliniky. Existují i dotazníky spojené s krátkou intervencí, kde dostane lékař návod, jak pacienta upozornit na problém a nabídnout mu specializovanou péči.
O možnostech této péče se dozvídají lékaři v posledních třech letech při přípravě na atestaci na subkatedře návykových nemocí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v povinném osmihodinovém kurzu. Ostatní je mohou získat například od své odborné společnosti.