Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK, která jeho výsledky poskytla ČTK.
Názory na to, kdo by takové metody mohl aplikovat, se téměř rovnoměrně rozcházejí. Podle 45 procent respondentů by je mohl poskytovat pouze lékař a podle 40 procent buď lékař nebo léčitel s příslušným certifikátem.
Z alternativních metod největší povědomí mají lidé o bylinkářství, s nímž má zkušenost, ať už vlastní, nebo v rodině, 80 procent oslovených. Akupunkturu a akupresuru znají a uznávají tři pětiny lidí. Dvě pětiny stejně mluví o chiropraxi, tedy léčbu kloubů, a homeopatii. S aromaterapií se osobně setkala třetina dotázaných a psychotroniku na „vlastní kůži“ poznala čtvrtina lidí.
Z konkrétních metod, které by mohly být zahrnuty do systému pojišťoven, si zhruba polovina veřejnosti dokáže představit akupunkturu, akupresuru a bylinkářství, třetina homeopatii a třetina chiropraxi.
Podle zjištění agentury alternativní metody neuznává třetina lidí, podle kterých jde o placebo efekt. Dvě pětiny lidí si myslí, že tento druh medicíny je jen lákáním peněz od důvěřivých pacientů ze strany léčitelů. Podle téměř 90 procent lidí sice není účinek alternativních metod vědecky dokázaný, což ale neznamená, že fakticky neexistuje. Stejný počet lidí si také myslí, že některé alternativní metody mohou fungovat, i když nejsou vědecky dokázané.
Agentura provedla průzkum v srpnu zhruba na vzorku 500 lidí ve věku 15 až 59 let.