Průzkum: Zákaz kouření v restauraci chce 78 procent dospělých

30. 5. 2013 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých. Kloní se k němu i 41 procent kuřáků a kuřaček, vyplývá z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos.


Výsledky novinářům představil vedoucí studentského projektu Miroslav Slíž. Možnost kouřit v restauracích je důležitá jen pro devět procent Čechů a Češek. Pouze čtvrtina kuřáků a kuřaček chodí do pivnic, barů či klubů hlavně proto, že si tam může zapálit, plyne dál z průzkumu.

„Všude kolem nás se kouření v restauracích zakazuje, jen v České republice to vázne. Jasně přitom převládají nekuřáci nad kuřáky, situaci to ale neodpovídá,“ uvedl Slíž.

Do průzkumu se loni zapojilo 8488 lidí nad 18 let, z nich 2576 kouřilo. Proti zákazu kouření byla zhruba pětina všech dotázaných. Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřáků. Rozhodně by o něj naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřáků jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřáků 40 procent. Častěji zákaz podporují ženy než muži.

Víc než čtyři pětiny Čechů a Češek chodí do restaurací kvůli tomu, že se tam sejdou s přáteli. Pro polovinu dotázaných je dalším důvodem jídlo a pro 45 procent lidí pivo. Jen devět procent si chce zakouřit. Setkání s přáteli přivádí do restaurací i čtyři pětiny kuřáků. Polovina se zmínila i o pivu, 43 procent o jídle. Hlavně zapálit si tam chce 24 procent těch, co kouří.

Autoři se ptali i majitelů nekuřáckých podniků. Dozvěděli se, že pokud hosté nekouří, snědí a vypijí víc. Očekávat se prý dá zvýšení návštěvnosti o tři až šest procent. Ročně by to přineslo kolem šesti miliard korun, dodal Slíž. Podotkl, že například v Irsku zákazníků po zákazu kouření přibylo o 15 procent.

Podle Zdeňky Učňové z projektu Evropské komise na podporu odvykání Ex-kuřáci jsou nezastavitelní by sice kvůli zákazu kouření možná někteří kuřáci do restaurací přestali chodit, místo nich by ale přišla jiná klientela - třeba rodiny s dětmi. „Kuřák sedí u pěti piv a vykouří 20 cigaret. Čtyřčlenná rodina přijde na jídlo. Dá si polévku, hlavní jídlo, nápoje. Utratí víc,“ řekla Učňová.

Slíž uvedl, že podle průzkumu mezi tisícovkou mladých od 18 do 22 let první cigaretu lidé ochutnali ve 14 letech. V této věkové skupině si aspoň občas zapálí 53 procent Čechů a Češek. Každý den kouří 27 procent dotázaných. Skoro dvě třetiny mladých kuřáků si zapálí v restauracích, barech či na diskotékách. Z příležitostných kuřáků to dělají tři čtvrtiny. Tři z deseti mladých kuřáků a kuřaček by s kouřením vůbec nezačali, kdyby si v restauracích zapálit nemohli.

Podle předního českého chirurga Pavla Pafka 85 procent operovaných pacientů s rakovinou plic jsou kuřáci. U pasivních kuřáků se vyskytuje choroba o 18 procent častěji než u nekuřáků. S názorem, že by zákaz kouření zasáhl do soukromého vlastnictví, profesor nesouhlasí. „Stát kontroluje jídlo, pití i sociální zařízení v restauracích. Když selhal, viděli jsme 40 rakví kvůli metanolu. Na jedné straně máme soukromé vlastnictví, na druhé zdraví,“ uvedl Pafko. Podle něj se sice na daních za cigarety ročně vybere kolem 20 miliard korun, ale jen za nemocniční léčbu kuřáků se vydá 23 miliard.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?