Včerejší hlasování v poslanecké sněmovně vyústilo ve veliký, přesto očekávaný triumf ministra zdravotnictví Leoše Hegera – poslanci schválili první část zdravotnické reformy. Pro reformu hlasovalo 105 poslanců včetně bývalých poslanců VV Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, proti návrhu se vyslovilo 73 poslanců z řad opozice a nezařazený Stanislav Huml.
Jedná se o nejvýraznější reformní počin ve zdravotnictví za posledních 20 let, který významně pozmění způsob poskytování zdravotní péče u nás.
Předkladatelé si od novely zákona č. 48/1997 Sb. slibují udržitelné financování zdravotnictví a efektivní nakládání s veřejnými prostředky do něj vloženými. Více peněz má však do systému přitéct i od pacientů.
Zvyšuje se poplatek za den pobytu v nemocnici z 60 na 100 korun, přestanou se hradit léky do 50 korun a bude definována nadstandardní péče, resp. seznam výkonů a prostředků, na které si pacienti budou muset začít připlácet. Právě tyto tři pilíře Hegerovy zdravotní reformy jsou podrobovány nejostřejší kritice. Proti jsou odbory, Česká lékařská komora a opozice, která dokonce avizuje podání ústavní stížnosti.
Novela je první ze série reformních norem. Další tři reformní zákony o službách hodlá Heger předložit vládě do konce června. K projednávání do sněmovny by se mohly dostat přibližně v polovině července a platit by měly od ledna 2012.
Standard či nadstandard?
Nejvíce pochybností kritiků reformy vyvolává mechanismus, kterým se má určovat standardní a nadstandardní péče. Mezi oponenty panují obavy, že se standard péče výrazně sníží a dojde k rozdělení péči pro chudé a péči pro bohaté.
Podle ministra Hegera jsou však tyto obavy zbytečné, protože nadstandard by se měl týkat pouze nejmodernějších nebo zbytných výkonů a prostředků, pro které existuje levnější a stejně účinná varianta. Jako příklad uvádí robotickou chirurgii, která je prý čtyřikrát dražší než endoskopické operace, přičemž výsledek je stejný – vyléčený pacient.
S tím však nesouhlasí stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, podle kterého má reforma jediný cíl, a to „vytáhnout z lidí víc peněz a zavést dvourychlostní medicínu pro bohaté a chudé“. „Budeme dělat vše pro to, aby Senát návrh zákona vrátil do sněmovny,“ uvedl Rath.
ČSSD zvažuje ústavní stížnost
V případě opětovného přehlasování senátního veta v poslanecké sněmovně by mohla přijít na řadu ústavní stížnost, kterou by ČSSD opřela především o způsob určování nadstandardních výkonů. V novele se uvádí, že ekonomicky náročnější variantu péče, tedy nadstandard bude určovat ministerstvo vyhláškou, což je podle Ratha protiústavní, neboť by to mělo být uvedeno v zákoně.
„Zcela nepřípustné je také pro ČSSD vládní zavádění dvourychlostní medicíny, tedy takzvaných standardů a nadstandardů – de facto medicíny pro bohaté a chudé. Je navíc absurdní, aby o tom, co ještě dostane pacient z veřejného zdravotního pojištění a co už si bude platit ze svého, rozhodovali úředníci ministerstva či pojišťoven. Tento krok je v rozporu s ústavním pořádkem v naší zemi, kdy Ústava ČR jasně říká, že to, co lze hradit z veřejného zdravotního pojištění, stanoví zákon a nikoli úředník ministerstva či úředník pojišťovny,“ uvádí Rath ve svém tiskovém prohlášení.
Ministr Heger však namítá, že určování nadstandardů nebudou určovat jen úředníci, ministerstvo zdravotnictví bude garantem, ale pro každý obor bude určena komise složená z odborníků a v případech, které to budou vyžadovat, budou osloveni i odborníci z České lékařské komory. Podle Ratha však neexistují žádné záruky, že tomu tak skutečně bude, protože zákon to neuvádí.
ČLK: Novela povede k vyšším nákladům na léky
Česká lékařská komora kritizuje především změny v lékové politice, které podle ní povedou místo úspor spíše ke zvýšení nákladů na léky. To, že si budou pacienti muset hradit éky do 50 korun sami povede podle kritiků ke spekulativnímu jednání pacientů, kteří si raději nechají předepsat léky dražší nebo větší balení.
„Lékaři budou psát stejné léky ve větším balení s cenou vyšší než limitních padesát korun,“ uvedl pro ČTK Kubek. Tento argument však ministerstvo nepřijímá. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně mají podobnému chování zamezit připravené kontrolní mechanismy, o jaké konkrétně se jedná, však Sršeň nespecifikoval.