Úspěchem transplantace je totiž až narození zdravého potomka, řekl přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Pokud by šlo vše dobře, první potomek by se mohl narodit v příštím roce. První dělohu v Česku lékaři transplantovali před rokem. Orgán tehdy darovala matka své dceři, která se bez dělohy narodila. Celkem IKEM, který je největším transplantačním centrem v ČR, v rámci klinické studie plánuje 20 transplantací, přičemž polovina příjemkyň by měla získat orgán od žijící dárkyně a polovina od zemřelé. Do studie byly zařazeny ženy, které dělohu od narození nemají, kvůli onemocnění jim byla odstraněna, nebo jim tento orgán prokazatelně nefunguje.
Froněk řekl, že podle některých publikovaných odhadů může být žen s takovýmto problémem asi 300 na milion obyvatel. „Ale to ještě neznamená, že cílová skupina je opravdu takhle veliká. Jen asi polovina těch žen stojí o transplantaci dělohy, ta druhá má ten problém pro sebe vyřešený a o transplantaci nestojí,“ uvedl přednosta. IKEM ale měl více zájemkyň, než kolik jich mohl do studie přijmout. Čekatelky navíc nemocnice eviduje pro případ, že by některá ze zařazených pacientek z programu vypadla. Kritéria pro účastnice jsou totiž poměrně přísná. Kromě věku do 40 let musí mít také manžela nebo stálého partnera, který má být biologickým otcem případného potomka. Pokud se tedy partneři rozejdou, žena přestane splňovat kritéria a ze studie bude vyřazena.
Podmínkou transplantace je rovněž předchozí odběr vajíček ženy a jejich oplodnění spermiemi partnera. Samotný odběr dělohy a její transplantace mohou trvat až 16 hodin. Po krátké hospitalizaci se ženy podle Froňka zhruba do týdne vracejí do běžného života. „Zatím žádná z nich neměla závažnou komplikaci, jsou zpět v plnohodnotném životě a v několika případech se připravujeme na embryotransfer,“ popsal Froněk.
Před Českem byly jediné úspěšné transplantace podle Froňka vykonány ve Švédsku, kde zákrok úspěšně podstoupilo sedm žen. Pěti z nich se dosud narodil potomek, v jednom případě dokonce žena porodila už druhé zdravé dítě. Česká studie počítá po transplantaci dělohy maximálně se dvěma porody. „Pak máme v plánu dělohu odstranit tak, aby žena nemusela dlouhodobě brát léky na potlačení imunity,“ uvedl Froněk. Ženy budou i poté sledovány, aby odborníci mohli hodnotit výsledky s delším časovým odstupem.
Lékaři v IKEM v současnosti kromě děloh transplantují také ledviny, játra, srdce, tenké střevo, Langerhansovy ostrůvky a slinivku. Froněk nepředpokládá, že by se toto spektrum v příštích letech rozšiřovalo. Vývoj vidí například v rozšíření okruhu pacientů, kteří zákrok mohou podstoupit. „Transplantujeme dnes řadu pacientů, kteří by v minulosti nemuseli být transplantováni, protože nemají třeba jen jednu chorobu, ale i další nemoci, které je staví na trochu méně výhodnou startovní čáru. Tam jsme jistě mnohem dál než před deseti lety. Provádíme transplantace i přes neshodu v krevních skupinách, případně v některých protilátkách, což bývalo tabu ještě před deseti lety,“ dodal Froněk.