Komunitní péči zajišťují takzvaná centra duševního zdraví. V Česku jich funguje 21, prvním pěti letos končí financování z evropských fondů a na hrazení jejich provozu se podílejí zdravotní pojišťovny a kraje.
"Komunitní péče je pro podstatnou část lidí se závažným duševním onemocněním nejenom výhodnější sociálně, ale je také přibližně o 300.000 korun na rok levnější, a přitom prakticky stejně efektivní," uvedl Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.
V psychiatrických nemocnicích je nyní dlouhodobě hospitalizováno přes 1000 lidí, pro asi čtvrtinu z nich by byla komunitní péče vhodnější. "Jejich propouštění z léčeben do péče center je postupné a souvisí s rozvojem komunitních služeb," dodal. U zbývajících pacientů v nemocnicích je horší klinické a sociální fungování, zatím podle odborníků tedy není jasné, jestli i o ně se budou schopna centra postarat.
Součástí center je ambulantní péče, ale také terénní práce, kdy pacienta navštěvuje tým složený z lékaře psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka a zdravotní sestry. Pečují o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, například schizofrenními onemocněními, těžkými poruchami nálady a těžkými poruchami osobnosti.
Spolu s rozšiřováním služeb Center duševního zdraví a vzniku akutních lůžek v běžených nemocnicích je naplánována redukce lůžek v psychiatrických nemocnicích.
"Každá nemocnice má již vytvořený a ministerstvem zdravotnictví schválený transformační plán. Mnohé nemocnice již zřídily či připravují Centrum duševního zdraví, rozvíjejí ambulantní péči a provozují či zvažují založení otevřených psychiatrických stacionářů," uvedla Simona Papežová z Psychiatrické společnosti.
Loni také vznikla metodika pro sledování nákladové efektivity poskytovaných služeb a systematické hodnocení psychiatrické péče jako celku. "Všechny procesy reformy jsou tak, na rozdíl od minulosti, nyní podloženy analýzami a studiemi," dodal Winkler.
Náklady na diagnostiku a léčbu duševních chorob spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady, mezi které patří například absence v práci či invalidita, jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.